obycejna loziskova kulicka navarena na kousku kulatiny, vemes hrudku tmelu a tou kulickou ho vtlacis do rohu, bud sklenarsy tmel, nebo epoxid smichany se sadrou do podoby plasteliny, tam se kulicka namaci do acetonu, zitra ti muzu udelat instruktazni videoVepr píše:A ta kulička se na té tyčce nějak otáčí, třeba jako v propisce?
CNC ve FreeCAD
"do řiti se řítíme, ani o tom nevíme.."
Krytování je prubířský kámen hoby CNC.
Protože mám prakticky stejnou konstrukci nového stroje který stavím, jsme na tom stejně.
Osa Z je vlastně krytá trochu sama, tam dám zepředu jen lišty pro přímou trefu do vozíku. Ze spodní strany kryt spodního ložiska a hotovo.
Osa X nejspíše dostane nějaký měch. Je tam málo místa a nechce se mi vymýšlet jiný komplikovaný způsob.
Osa Y je holt problém a nejspíše tam budu muset udělat klasický teleskopický kryt. Plechová roleta je totiž funkční jen v rovině a neochrání boky, měch nepřipadá v úvahu.
Uvidíme kdo se k tomu dostane dřív, pak se může poučit z úspěchů a neuspěchů toho druhého
Protože mám prakticky stejnou konstrukci nového stroje který stavím, jsme na tom stejně.
Osa Z je vlastně krytá trochu sama, tam dám zepředu jen lišty pro přímou trefu do vozíku. Ze spodní strany kryt spodního ložiska a hotovo.
Osa X nejspíše dostane nějaký měch. Je tam málo místa a nechce se mi vymýšlet jiný komplikovaný způsob.
Osa Y je holt problém a nejspíše tam budu muset udělat klasický teleskopický kryt. Plechová roleta je totiž funkční jen v rovině a neochrání boky, měch nepřipadá v úvahu.
Uvidíme kdo se k tomu dostane dřív, pak se může poučit z úspěchů a neuspěchů toho druhého
Na konci poznávacího procesu je omyl zcela vyvrácen a my nevíme nic. Zato to víme správně.
To s čím se ostatní patlají celý týden já mám hotové již za dva roky !
Forma se mi po dlouhé době nic nedělání začala vlivem vlhkosti kroutit, hladká vytmelená přebroušená dřevotříska trochu nabobtnala a ze závitů stoupá olej použitý při jejich řezání.
3x jsem formu natřel PVA separátorem a železné díly jsou opískovány, do podélných vložek jsem nechal pro jistotu vyfrézovat podélně z obou stran drážky.
Šrouby M10 jsem do děr narval tak, až se na nich rovnal závit.
Zalití nebo spíš zasypání epoxybetonem již nelze odkládat.
Teď už jen to správně namíchat a aby mi to někdo pomohl naplnit.
Šrouby M10 jsem do děr narval tak, až se na nich rovnal závit.
Zalití nebo spíš zasypání epoxybetonem již nelze odkládat.
.
Hezké, ale není škoda, že ta forma je rozebiratelná jen jednou? A ještě jedna připomínka, kovové části vodivě propojit, aby to šlo zazemnit. Když zarveš ty kotevní šrouby "na krev", tak ty kontra matice jsou tam navíc. Ať se daří!
To s tim rozebráním je škoda - to máš pravdu, ale je to většinou sešroubované s mizerně lepícím tmelem, tak že ještě 1x by forma po troše modelařiny použít šla.
Co zničím jistě je menší dřevený kvádr kde budou řemenice od motoru, tu budu muset odvrtat a vydlabat - ikdyž třeba separátor překvapí.
Absolutně největší práci mi dalo rozhdonout se jak to postavit, kam natahnout trubku, kde co posunout a tak podobně - těch bezesných nocí.
Hodin manuální práce je na tom v porovnání s psychickým utrpením minimum.
A s těma matkama máš samozřejmě pravdu taky
Co zničím jistě je menší dřevený kvádr kde budou řemenice od motoru, tu budu muset odvrtat a vydlabat - ikdyž třeba separátor překvapí.
Absolutně největší práci mi dalo rozhdonout se jak to postavit, kam natahnout trubku, kde co posunout a tak podobně - těch bezesných nocí.
Hodin manuální práce je na tom v porovnání s psychickým utrpením minimum.
A s těma matkama máš samozřejmě pravdu taky
.
Tak o opakovaném použití formy tak nějak nemůže být ani pomyšlení 
Myslím že mám týden co dělat než vysekám střední část pro šroub "Y".
Po totálním zdemolování formy jde separátor PVA lehce z betonu sloupnout, obě hladké plochy formy betonu od sebe ale odtrhnout v celku prostě ne a nejdou!!
Pro separaci by to zřejmě chtělo větší vrstvu oddělovacího materiálu, tenký film PVA je nedostatečný.
Boky formy šly docela dobře - mám jich větší kusy
Pěchování hmoty do formy se místy povedlo lépe a někde hůř. Spěchal jsem neb jsem se řídil doporučením s plněním kvůli vytvrzování epoxydu.
Myslím že jsem kvaltoval zbytečně, protože ještě po 3 hodinách směs nevykazovala žádnou změnu v konzistenci. Kdybych to věděl mohl jsem si stím více vyhrát a vyrobit kvalitnější blok bez špatně zhutněných míst.
Zaráží mě jak to při poklepu zvoní, myslel jsem že jak se o tomto materiálu píše že dobře tlumí vibrace že to zvonit nebude.,
Po totálním zdemolování formy jde separátor PVA lehce z betonu sloupnout, obě hladké plochy formy betonu od sebe ale odtrhnout v celku prostě ne a nejdou!!
Boky formy šly docela dobře - mám jich větší kusy
Myslím že jsem kvaltoval zbytečně, protože ještě po 3 hodinách směs nevykazovala žádnou změnu v konzistenci. Kdybych to věděl mohl jsem si stím více vyhrát a vyrobit kvalitnější blok bez špatně zhutněných míst.
Zaráží mě jak to při poklepu zvoní, myslel jsem že jak se o tomto materiálu píše že dobře tlumí vibrace že to zvonit nebude.,
.
Po vykytování následoval 3x nástřik polyuretanovou dvousložkovou barvou HET Sodecol HG RAL 6018. Ještě po 14 dnech lze do barvy bez problémů nehtem rýpnout a při silnějším tlaku jsem otiskl do barvy prst - otisk po několika hodinách sám zmizí.
Po dalším týdnu byla barva ještě o něco tvrdší, již nezanechávám otisk prstu, rýpnout do ní nehtem stále jde snadno ... Inženýr od výrobce mi řekl že se to při tak silné vrstvě a hlavně naředění kvůli stříkání může stát a tedy že to bude tvrdnout až několikanásobně déle - než se vypaří ředidlo. Všude jinde kde je vrstva barvy menší, třeba na šroubech které slouží k přenášení je barva tvrdá a značně odolná proti vrypu šroubovákem již druhý den..
Protože jsem po odstranění maskovací pásky nechal odkrytou hranu stříkacího tmelu -
tak jsem celý výrobek pod vodou přebrousil papírem 1500 a nastříkal další vrstvu barvy abych hranu zakryl.
Barvu jsem méně naředil a zřejmě pro to je poslední vrstva po dvou dnech stejně tvrdá-měkká jako první více ředěná po 14 dnech.
Tak teď budu čekat a snad to vytvrdne dříve než to zničím při manipulaci - stůl má asi 200kg.
Mezi tím jsem doladil osu Z. Drážky pro lineáry dělané zkušeným člověkem na velmi pěkném CNC stroji nebyly rovnoběžné v žádném směru - cca 0.1mm. Jesti se to hnulo po odfrézování, nebo ohřátím při vypalování barvy, protože to byl výpalek z plazmy nevím každopádně - hnus tragedie. Čínský domek pro kuličkovou matici (mám jich 6) nemá pravé úhly a každý je jinak vysoký.
Domky pro ložiska měly každý jinou výšku o více než několik desetin.. Použil jsem šroub 25mm a odychylka rovnoběžnosti lineárů kolem 0.05mm stejně tak mezi lineárama a šroubem způsobila to že se to tak zkřížilo že se s tím nedalo vůbec hnout - hnus nhusnej.
Teď už to krásně chodí, ale všechno jsem nechal buď na jiných strojích srovnat, nebo jsem ručně s úhelníkem dobrousil. Rovnoběžnost drážek pro lineáry jsem za pomoci barvy, broušeného přesného pravítka dopiloval trojúhelníkovým pilníkem.
To všechno za opakovaného, mnohonásobného rozebírání, protože dostat se dovnitř se spárovýma měrkama je jako ježek v kleci.
Sestava osy Z bez šroubu vřetena a motoru má asi 60 kg , jak to dostanu na stroj až budu mít hotový portál nevím - už abych plánoval jeřáb
Lineár jsem přitisknul k hraně hlavou šroubu tak že díry se závitem jsou vyvrtány k lineáru o 0.2mm blíž než je velikost hlavy šroubu.
Osa Z má dráhu dlouhou jen 200mm a už to byl problém na měsíc. Srovnat Y osu dlouhou jeden metr bude po těch zkušenostech asi těžká bitva
Po dalším týdnu byla barva ještě o něco tvrdší, již nezanechávám otisk prstu, rýpnout do ní nehtem stále jde snadno ... Inženýr od výrobce mi řekl že se to při tak silné vrstvě a hlavně naředění kvůli stříkání může stát a tedy že to bude tvrdnout až několikanásobně déle - než se vypaří ředidlo. Všude jinde kde je vrstva barvy menší, třeba na šroubech které slouží k přenášení je barva tvrdá a značně odolná proti vrypu šroubovákem již druhý den..
Protože jsem po odstranění maskovací pásky nechal odkrytou hranu stříkacího tmelu -
Mezi tím jsem doladil osu Z. Drážky pro lineáry dělané zkušeným člověkem na velmi pěkném CNC stroji nebyly rovnoběžné v žádném směru - cca 0.1mm. Jesti se to hnulo po odfrézování, nebo ohřátím při vypalování barvy, protože to byl výpalek z plazmy nevím každopádně - hnus tragedie. Čínský domek pro kuličkovou matici (mám jich 6) nemá pravé úhly a každý je jinak vysoký.
Domky pro ložiska měly každý jinou výšku o více než několik desetin.. Použil jsem šroub 25mm a odychylka rovnoběžnosti lineárů kolem 0.05mm stejně tak mezi lineárama a šroubem způsobila to že se to tak zkřížilo že se s tím nedalo vůbec hnout - hnus nhusnej.
Teď už to krásně chodí, ale všechno jsem nechal buď na jiných strojích srovnat, nebo jsem ručně s úhelníkem dobrousil. Rovnoběžnost drážek pro lineáry jsem za pomoci barvy, broušeného přesného pravítka dopiloval trojúhelníkovým pilníkem.
To všechno za opakovaného, mnohonásobného rozebírání, protože dostat se dovnitř se spárovýma měrkama je jako ježek v kleci.
Sestava osy Z bez šroubu vřetena a motoru má asi 60 kg , jak to dostanu na stroj až budu mít hotový portál nevím - už abych plánoval jeřáb
Lineár jsem přitisknul k hraně hlavou šroubu tak že díry se závitem jsou vyvrtány k lineáru o 0.2mm blíž než je velikost hlavy šroubu.
- Přílohy
-
.
Dvěstě kilový kousek je na stole. Domluvil jsem čtyři siláky, ale první dva co přišli to tam hodili sami
Potřebuji abych mohl zasunout šrouby pro přišroubování portálu tak, aby shora nepřekážely při manipulaci s těžkým portálem, proto jsem si vymyslel dost vysoké podložky.
Trochu problém je že jich mám 6kusů a nedokážu je nastavit tak, aby byly všechny zatížené současně. Vždycky když jednu volnou jen s citem dotáhnu - třeba jen pár stupňů pootočím klíčem - tak některá jiná je zcela volně rukou vytahnout.
Větší problém ale je v křivé broušené upínací desce.Když utáhnu 4 vozíky v rozích tak jde sice s deskou 400 x 500 x 25 mm pohybovat stále stejně ztěžka, ale z vozíků se ozývá odporné křupání jak to počítá kuličky.
Přiloženým pravítkem jsem zjistil že deska je prohnutá na kratší straně asi 0,05mm, což na vnitřní straně vozíku je přibližně 0,02mm. Když povolím šrouby na vozíku blíž ke středu tak ty zvuky zmizí.
Delší strana je prohnutá přibližně stejně úměrně k větší délce. Když utáhnu střední vozík nad kterým je viditelná mezera, tak se téměř nic neděje. Sice se trochu zvýší hlučnost při posouvání, ale křupání kuliček u toho není.
Otázka tedy je jak to řešit, jestli nakoupit ocelové planžety a zkusit to podkládat, nebo to mám nechat zase přebrousit? Nebo to mám dotahnout a neřešit to, jak to že o takových problémech jsem jinde nečetl? Nebo někdo svaří konstrukci z trubek a trefí se na tisíciny?
Když na upínací desku položím přesnou vodováhu rovnoběžně s delší stranou a jezním s deskou po kolejích 50cm tam a zpátky, tak bublinka ukazuje že jsou prohnuté opracované vložky v betonu. 50cm dlouhým pravítkem ale žádnou odchylku nevidím. Budu potřebovat delší pravítko a pilovat a pilovat tak jako jsem pilovat osu Z.
Nechápu jak jste vy všichni schopni vaše stroje dokončit, pokud nemáte již vlastní vybavení? Kdo vám to frézuje a brousí ? Zadávám opracování různým místním firmám a nechají si to i dobře zaplatit, na kdejaké mašině jsou štítky že to bylo zakoupeno z fondů EU, tedy všechno stoje drahý jako prase, na podlaze čisto jako v jídelně a výsledky....
Ještě že ten stroj dělám pro zábavu
Trochu problém je že jich mám 6kusů a nedokážu je nastavit tak, aby byly všechny zatížené současně. Vždycky když jednu volnou jen s citem dotáhnu - třeba jen pár stupňů pootočím klíčem - tak některá jiná je zcela volně rukou vytahnout.
Větší problém ale je v křivé broušené upínací desce.Když utáhnu 4 vozíky v rozích tak jde sice s deskou 400 x 500 x 25 mm pohybovat stále stejně ztěžka, ale z vozíků se ozývá odporné křupání jak to počítá kuličky.
Delší strana je prohnutá přibližně stejně úměrně k větší délce. Když utáhnu střední vozík nad kterým je viditelná mezera, tak se téměř nic neděje. Sice se trochu zvýší hlučnost při posouvání, ale křupání kuliček u toho není.
Otázka tedy je jak to řešit, jestli nakoupit ocelové planžety a zkusit to podkládat, nebo to mám nechat zase přebrousit? Nebo to mám dotahnout a neřešit to, jak to že o takových problémech jsem jinde nečetl? Nebo někdo svaří konstrukci z trubek a trefí se na tisíciny?
Nechápu jak jste vy všichni schopni vaše stroje dokončit, pokud nemáte již vlastní vybavení? Kdo vám to frézuje a brousí ? Zadávám opracování různým místním firmám a nechají si to i dobře zaplatit, na kdejaké mašině jsou štítky že to bylo zakoupeno z fondů EU, tedy všechno stoje drahý jako prase, na podlaze čisto jako v jídelně a výsledky....
Ještě že ten stroj dělám pro zábavu
.
6 bodů je totiž hodně. Běžně se i několikatunové stroje dávají na 4 odtlačovací šrouby. Větší počet se potom používá tam, kde se stroj vlastní vahou deformuje, ty máš rám velmi tuhý, proto to dělá problémy. Měřící stroje dokonce používají 3 šrouby, protože trojnožku nejlépe srovnáš.
Pravda je, že na třech bodech by se to nestalo, ale nemohl jsem se rozhodnout ve kterých místech to mám nejlépe podepřít až jsem těch podpěr raději udělal víc. Zbytky epoxybetonu v míchací nádobě byly pevné jako málo co znám, tak že asi zbytečná starost no. Jak už jsem psal upínací deska se po asi dvou letech válení na stole ohnula jako poklice o několik setin. Pokud ji nechám znovu přebrousit udělá to znovu, nebo je už dost stará a už se nebude kroutit? Pokud bych ji chtěl tepelně uklidnit, při jaké teplotě by k tomu mělo dojít - nestačila by mi na to kuchyňská trouba?
Pokud se tedy neutrhne ze zdi a nespadne mi kuchyňská linka
Pokud se tedy neutrhne ze zdi a nespadne mi kuchyňská linka
.
Železné vložky v betonu pro přišroubování kolejnic Y jsou obě po ofrézování v prostřed prohnuté dolu o několik setin. Možná železné hranoly 40x40 mm při stárnutí ohnuly beton, nebo je ohnutý velký profi CNC na kterém mi to rovnali, nebo byl výrobek špatně upnutý, nebo je to normální tolerance. O kolik to je ohnuté nevím, odhaduji to podle vodováhy Musím pořídit nějaké přesné, metrové pravítko a zkusit pod něj strčit spárovou měrku. Až zjistím jak je odchylka velká nastane zase otázka jak odchylku odstranit, jestli brousit boule, nebo podkládat díry? Jen pro zajímavost, když vezmu vodováhu na které je napsáno že jeden dílek je 0,06 m/m na jeden metr, položím ji na dva vozíky vedle sebe a jezdím po volně položené kolejnici lineáru HIWIN,tak obě bublinky viditelně jezdí ze strany na stranu už po 30 centimetrech, na metru z kraje do kraje. Kolejnice je tedy zkroucená ve všech osách.
Dal jsem se do výroby portálu a jsem připraven zalít, tedy spíš zasypat formu epoxy-betonem, čekám jen na ještě aspoň dva pomocníky.
Opět jsem vytiskl spojky na hadice pro kabely.
Jak byl dříve někdo schopen nakrestlit stroj na rýsovacím prkně nechápu
Co jsem si nenamaloval ve FreeCAD tak je hned problém v tomto případě kolize vložených matic pro manipulaci se šroubama ve vložkách pod kolejnice. Vyřešil jsem to kladivem, ale protože jsem koupil dost tvrdé šrouby tak jsem měl několik pokusů, protože jsem je při ohýbání zlomil.
Případně když nešel nalomený šroub vyndat, tak jsem pro jistotu přidal jeden navíc
Udělal jsem si několik fotek pro to až budu do hotového výrobku vrtat další díry, tak abych věděl kde provrtám trubku na kabely.
Trubky zabírají místy dost prostoru, tak snad nebude narušená pevnost v místě uchycení ložiska šroubu?
To si říkám u nohou portálu, jestli jsem tam nedal tolik železa, jestli jsem to naopak vlastně nezeslabil, aby až stroj nabourám, tak aby mi portál nespadl?
Musím pořídit nějaké přesné, metrové pravítko a zkusit pod něj strčit spárovou měrku. Až zjistím jak je odchylka velká nastane zase otázka jak odchylku odstranit, jestli brousit boule, nebo podkládat díry? Jen pro zajímavost, když vezmu vodováhu na které je napsáno že jeden dílek je 0,06 m/m na jeden metr, položím ji na dva vozíky vedle sebe a jezdím po volně položené kolejnici lineáru HIWIN,tak obě bublinky viditelně jezdí ze strany na stranu už po 30 centimetrech, na metru z kraje do kraje. Kolejnice je tedy zkroucená ve všech osách.Dal jsem se do výroby portálu a jsem připraven zalít, tedy spíš zasypat formu epoxy-betonem, čekám jen na ještě aspoň dva pomocníky.
Opět jsem vytiskl spojky na hadice pro kabely.
Co jsem si nenamaloval ve FreeCAD tak je hned problém v tomto případě kolize vložených matic pro manipulaci se šroubama ve vložkách pod kolejnice. Vyřešil jsem to kladivem, ale protože jsem koupil dost tvrdé šrouby tak jsem měl několik pokusů, protože jsem je při ohýbání zlomil.
.
Dobrý den,
teda musím říci že vaše mašinka je vskutku parádní ....ta barva je taky supr
Stavím podobný stroj a přiznám se vám že mne obchází děs a hrůza mi staví vlasy na hlavě když slyším o vašich problémech s opracováním ploch a desky
Nedovedu si představit že budu půl roku šetřit na ofrézování a pak to takhle nedopadne.Moc bych si přál aby jste přišel na příčinu/y vašich problémů ,nemohl jsem v noci asi 4hodiny usnout jak jsem nad tím pořád přemýšlel.Ani nevíte jak moc rád bych se podobným problémům ve své konstrukci vyhnul.
Vím že to vyzní pěkně ošklivě ale byl bych moc rád aby to byla nějaká vaše chyba která způsobila tyto problémy a ne špatné zakázkové opracování
Představa že věnuji moře úsilí a finančních prostředků do rámu který pak vydám k opracování "hop nebo trop" co ani člověk nemůže ovlivnit je mírně řečeno skličující..
.
Chtěl bych se vás zeptat na několik otázek jsou to hrozné triviality a byl bych nerad kdyby jste si myslel že z vás chci dělat hlupáka ujišťuji vás že tomu tak není.
1... u osy Z z jaké oceli jste to dělal? Našel jsem zmínku že je to pálený kus pokud je to tedy 235 nebo355 válcovaná nechal jste před opracováním vyžíhat pro uvolnění vnitřního pnutí?
2...Pokud ne bylo to rovné po opracování (po uvolnění z upnutí)?
3...dělal jste do desek nějaké mechanické zásahy(vrtání broušení řezání)po frézování drážky ?
4...při vypalování barvy a ohřevu 20-200C už byla drážka vyfrézovaná na čisto?? ocel se totiž docela hodně natáhne(mimo tolerance pro uložení lin.ved.)
a pokud to byla za tepla válcovaná ocel s vnitřním pnutím mohlo se to hnout máte s tím nějakou předchozí zkušenost že je to ok??
5...u upínací desky z jaké je oceli byla před broušením uklidněná (vyžíhaná)? Dělala ji firma která se zabývá broušením desek a zná vhodné materiály ??
Nepřipadá mi možné aby se to kroutilo jako dřevo . Jsou obě plochy desky k sobě rovnoběžné? Zkoušel jste objet tloušťku desky kolem dokola mikrometrem?
Nikde jsem si nevšiml referenčních hran pro vozíky máte je tam??
6...u rámu zdá se že jsou plochy frézované na tři průchody nástrojem menšího průměru zkoušel jste rovinnost za pomoci pojezdu osy Z stojánku a uchylkoměru??Připadne mi že základna je hodně tuhá a měla by být samonosná,když dáte na kolejnici jeden vozík na něj stojánek s úchylkoměrem který opřete o vršek kolejnice cca 20cm od vozíku a jezdíte s tím sem a tam mění se nějak odchylka když rám přizvednete třeba uprostřed ??
7...všeobecně/použil jste předepsané utahovací momenty pro šrouby kolejnice ? Šrouby které přitlačují kolejnice mají přesah 0,2mm a vypadají že jsou houževnaté ,
myslím že vyvíjejí dost enormní sílu přítlaku kolejnice na referenční hranu zkontroloval jste jestli na referenční hraně nejsou nějaké otlaky nebo plastické deformace ?? utahoval jste šrouby kolejnice a přítlačné šrouby postupně? síla přítlaku kolejnice by měla být pokud možno všude stejná a s vaším řešením mi to připadá nemožné ,vyřezané závity možná ano ale hlavy šroubů určitě nebudou mít zrovna nejužší tolerance a každá setina přesahu radikálně (a dost nelineárně)zvýší sílu přítlaku.Zkoušel jste přitáhnout kolejnici k hraně bez těch šroubů třeba pomocí šroubové svěrky utažené cca 10Nm díru po díře od středu do stran?
Zkontroloval jste detailně frézované plochy referenční hrany spodek a hranu kolejnice jestli na ní není třeba hrudka barvy šponka špína otřepek nebo jestli na frézovaných plochách není nějaká hrubší stopa po nástroji??zkoušel jste třeba frézovanou plochu s referenční hranou párkrát protáhnout broušeným hranolkem s brusným nebo lapovacím práškem v oleji??
Nechal jste základnu ofrézovat záhy nebo až po nějaké době po zalití???
Jsou závity pro kolejnice dostatečně zahloubené ?? Přejel jste pomocí pojezdu osy Z úchylkoměrem po otvorech závitů jestli jejich hrany nevystupují??
Je to teda elaborát omlouvám se vám. kdyby se vám zachtělo odpovědět budu moc rád a přeji vám aby stavba měla už jenom hladký průběh
teda musím říci že vaše mašinka je vskutku parádní ....ta barva je taky supr
Stavím podobný stroj a přiznám se vám že mne obchází děs a hrůza mi staví vlasy na hlavě když slyším o vašich problémech s opracováním ploch a desky
Nedovedu si představit že budu půl roku šetřit na ofrézování a pak to takhle nedopadne.Moc bych si přál aby jste přišel na příčinu/y vašich problémů ,nemohl jsem v noci asi 4hodiny usnout jak jsem nad tím pořád přemýšlel.Ani nevíte jak moc rád bych se podobným problémům ve své konstrukci vyhnul.
Vím že to vyzní pěkně ošklivě ale byl bych moc rád aby to byla nějaká vaše chyba která způsobila tyto problémy a ne špatné zakázkové opracování
Představa že věnuji moře úsilí a finančních prostředků do rámu který pak vydám k opracování "hop nebo trop" co ani člověk nemůže ovlivnit je mírně řečeno skličující..
.Chtěl bych se vás zeptat na několik otázek jsou to hrozné triviality a byl bych nerad kdyby jste si myslel že z vás chci dělat hlupáka ujišťuji vás že tomu tak není.
1... u osy Z z jaké oceli jste to dělal? Našel jsem zmínku že je to pálený kus pokud je to tedy 235 nebo355 válcovaná nechal jste před opracováním vyžíhat pro uvolnění vnitřního pnutí?
2...Pokud ne bylo to rovné po opracování (po uvolnění z upnutí)?
3...dělal jste do desek nějaké mechanické zásahy(vrtání broušení řezání)po frézování drážky ?
4...při vypalování barvy a ohřevu 20-200C už byla drážka vyfrézovaná na čisto?? ocel se totiž docela hodně natáhne(mimo tolerance pro uložení lin.ved.)
a pokud to byla za tepla válcovaná ocel s vnitřním pnutím mohlo se to hnout máte s tím nějakou předchozí zkušenost že je to ok??
5...u upínací desky z jaké je oceli byla před broušením uklidněná (vyžíhaná)? Dělala ji firma která se zabývá broušením desek a zná vhodné materiály ??
Nepřipadá mi možné aby se to kroutilo jako dřevo . Jsou obě plochy desky k sobě rovnoběžné? Zkoušel jste objet tloušťku desky kolem dokola mikrometrem?
Nikde jsem si nevšiml referenčních hran pro vozíky máte je tam??
6...u rámu zdá se že jsou plochy frézované na tři průchody nástrojem menšího průměru zkoušel jste rovinnost za pomoci pojezdu osy Z stojánku a uchylkoměru??Připadne mi že základna je hodně tuhá a měla by být samonosná,když dáte na kolejnici jeden vozík na něj stojánek s úchylkoměrem který opřete o vršek kolejnice cca 20cm od vozíku a jezdíte s tím sem a tam mění se nějak odchylka když rám přizvednete třeba uprostřed ??
7...všeobecně/použil jste předepsané utahovací momenty pro šrouby kolejnice ? Šrouby které přitlačují kolejnice mají přesah 0,2mm a vypadají že jsou houževnaté ,
myslím že vyvíjejí dost enormní sílu přítlaku kolejnice na referenční hranu zkontroloval jste jestli na referenční hraně nejsou nějaké otlaky nebo plastické deformace ?? utahoval jste šrouby kolejnice a přítlačné šrouby postupně? síla přítlaku kolejnice by měla být pokud možno všude stejná a s vaším řešením mi to připadá nemožné ,vyřezané závity možná ano ale hlavy šroubů určitě nebudou mít zrovna nejužší tolerance a každá setina přesahu radikálně (a dost nelineárně)zvýší sílu přítlaku.Zkoušel jste přitáhnout kolejnici k hraně bez těch šroubů třeba pomocí šroubové svěrky utažené cca 10Nm díru po díře od středu do stran?
Zkontroloval jste detailně frézované plochy referenční hrany spodek a hranu kolejnice jestli na ní není třeba hrudka barvy šponka špína otřepek nebo jestli na frézovaných plochách není nějaká hrubší stopa po nástroji??zkoušel jste třeba frézovanou plochu s referenční hranou párkrát protáhnout broušeným hranolkem s brusným nebo lapovacím práškem v oleji??
Nechal jste základnu ofrézovat záhy nebo až po nějaké době po zalití???
Jsou závity pro kolejnice dostatečně zahloubené ?? Přejel jste pomocí pojezdu osy Z úchylkoměrem po otvorech závitů jestli jejich hrany nevystupují??
Je to teda elaborát omlouvám se vám. kdyby se vám zachtělo odpovědět budu moc rád a přeji vám aby stavba měla už jenom hladký průběh
Pro chlupatý koule mistra Kápě pečený na vohni!!
-
s.d.gotrek
- Příspěvky: 20
- Registrován: 3. 10. 2017, 5:21
Nevím jak počet vozíků, ale přijde mi že umisťovat vozíky do rohu není nejšťastnější řešení. Mám nejasný dojem, že z pohledu namáhání stolu na ohyb při síle která by na něj působila shora dolů by nejlépe vyšlo umístění v 1/4 délky a šířky. Ale někdo to možná bude vědět přesněji a uvede na pravou míru ;o)Vepr píše:I když mám upínací desku 25mm silnou, tak když do ní klepnu prstem tak půl minuty ještě zvoní.
Nebude se to projevovat při obrábění, nemám přidat další dva vozíky, tak aby na každé straně byly 3 ?
Zatím mi deska leží volně na papírové krabici.