Tomáš S. píše:Nerad Vám beru iluze, ale v dobách dávno minulých kdy nebyly kvantometry vznikaly všelijaké obskurní metody pro rychlé analýzy. Většinou ale byly v praxi nepoužitelné a nepřesáhly hranice fabriky, kde vznikly. Za deset let praxe ve slévárenské laboratoři jsem dělal všemožné analýzy ocelí jak na kvantometru, tak klasickou mokrou cestou. Nikde, ani v literatuře nebo ČSN nebyla uvedena jiskrová metoda jako analytická metoda.
Rozlišit třídu ocelí 11 a 12 podle jisker? Tak to bych fakt chtěl vidět.
[
Jak vidíte na příkladu z německého katalogu jisker ocelí je rozlišení 11311 od 12022 docela triviální záležitost, svazky jistek se od sebe lisi dosti zasadně a asi bych je rozlišil i já.
K literatuře,
Sátná nakladateství technické literatury vydalo v roce 1972 knihu Jiskorvá zkouška ocelí , kniha je anotováno slovy.
Kníha má sloužit pro výcvik a zdokonalení jiskrařů v praxi a ve výzkumných ústavech.
V roce 1982 vyšla kniha Technologická a strojírenská měření kde opět uvádí a probírá jiskrovou zkoušku jako běžnou měřící a v praxi používanou metodu. Celé to začalo zmínkou kovoela , který jednoho zkušeného jiskraře léta potkával v práci a bezproblémů dokázal ocel identifikovat z jisker. Povolání jikraře bylo celá desetiletí běžným povoláním , tak bych si dololil diskuzi o jiskrové zkoušce uzavřít slovy.
Svět se nevyloupl včera a většinu poválečné historie byla jiskrová zkouška nejběžnšjší netodou pro rychlou identifikaci tytpu oceli. Rozhodně nešlo o nějakou obskurní metodu, která neopustila zdi závodu.