DRO - digitální odměřování polohy

RaS
Příspěvky: 8589
Registrován: 26. 3. 2009, 9:12
Bydliště: Úvaly

25. 8. 2015, 7:59

jednoduše.. přineseš obroušenou hřídel, která bude mít místo 50h7 o 3stovky menší průměr.. řekneš jim že ty 0,03 za to může jejich odměřování a že tě hřídel stála 2000materiál, 3000 soustružení, 4000 cementace a 1000 doprava k nim.. oni vysolejí 10000,- nové odměřování a pokloněji se až k zemi.. :D
ALE do té pražské firmy můžeš alespoň zajít, do Číny asi nepůjdeš..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
aleshonsa
Příspěvky: 2954
Registrován: 30. 8. 2011, 3:18
Bydliště: Praha

26. 8. 2015, 4:56

OK, takže na odměřování u brusky bude asi nejlepší se vykašlat a místo toho koupit indikátor co mu nevadí emulze a měřit s ním přímo povrch. Popř. nějakou měřící sondu.
U broušení kulatiny je mi to celkem jasné - měřicí dotek dám buďto z druhé strany, nebo o 90st od brusného kotouče (tj. jako by ze shora). Tím se nikdy nedostanu mimo měřený povrch.
Není mi to ale moc jasné u rovinného broušení. Před kotouč dát sondu nemůžu, protože tam je tryska chlazení. Mít to za kotoučem je taky blbost, protože na to půjde ten největší bordel. Tj. můžu to dát jen vlevo nebo vpravo od kotouče, ale to budu v určitou chvíli s dotykem mimo (resp. u nějakého úzkého obrobku se vůbec na povrch nedostanu) a u nějakého tvarového obrobku, který není celý jedna rovná spojitá plocha, můžu kolidovat např. s nějakým osazením, drážkou atd.
Nemáte někdo nějakou fotku, jak něco takového vypadá? Možná mam jen o tom blbou představu.

K náhradě škody jestli je vymahatelná nebo ne - to je taky jen teoretizování, když se nebavíme o konkrétním případu. Samozřejmě s požadavkem na odškodnění 10 000,- ani nemá cenu chodit k soudu. Nicméně celkově jestli DRO chodí v mezích specifikace nebo ne je dle mého prokazatelné. Takže podklad v případě takového sporu asi nebude obrobek se špatným rozměrem (protože z toho asi logicky není vidět, jestli jsem to neustřelil já), ale protokol od znalce, že DRO měří třeba o ty 0,03mm špatně na 50mm. Člověk, o kterém jsem se výše zmiňoval, mi říkal, že přestal montovat DRO od výrobců od kterých se právě DRO chovalo nestabilně (udělala se kalibrace a za 14 dní to zase ukazovalo blbě – a to poměrně o dost, atd.). Právě z důvodů, že nechce pak figurovat jako žalovaná strana v takovýchto případech (s nějakým výrobcem měl kvůli tomu docela ostré tahanice), takže to asi úplně mimo mísu nebude.
Každopádně ať je vymahatelná škoda za zničený obrobek nebo ne, tak chci mít minimálně možnost to výrobci hodit na hlavu, když to nebude fungovat v rámci specifikace. A hlavně tomu celému předejdu, když koupím DRO od výrobce od kterého prokazatelně správně funguje.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Uživatelský avatar
elbarto
Příspěvky: 4892
Registrován: 22. 5. 2014, 10:27
Bydliště: Prague

26. 8. 2015, 7:14

Vymahatelnost soudne uznanych nakladu je vec pretezka. Jeste donedavna bylo zakladni jmeni alespon komickych 100 tis. Od doby, kdy je mozne zakladat s.r.o se jmenim jedna kuruna (opet na zaklade napadu EU) se tato realita stava parodii. Firmy muzou prodavat prakticky co chtreji, nikdo si na nich nevezme. Pokud nemaji nejaky pravni unik rovnou ve smluvnich podminkach, muze je uklidnovat nulove zakladni jmeni obchodnich firem. Dle advokatu dalsi hrebicek do rakvicky spravedlnosti.
hugo1
Příspěvky: 40
Registrován: 6. 7. 2015, 8:21

28. 8. 2015, 9:28

--Není mi to ale moc jasné u rovinného broušení. Před kotouč dát sondu nemůžu, protože tam je tryska chlazení. Mít to za kotoučem je taky blbost, protože na to půjde ten největší bordel. Tj. můžu to dát jen vlevo nebo vpravo od kotouče, ale to budu v určitou chvíli s dotykem mimo (resp. u nějakého úzkého obrobku se vůbec na povrch nedostanu) a u nějakého tvarového obrobku, který není celý jedna rovná spojitá plocha, můžu kolidovat např. s nějakým osazením, drážkou atd.--

už si mnoho nepamatuji provedení u plošné brusky, mnoho se jich nedělalo s aktivní kontrolou, drtivá většina brusek byla děrovky na seriové/hromadné broušení (hlavně na ložiska ex ČZ Strakonice) nebo z tosu hostivař na hřídele, klikovky a podobně. jenom pro ilustraci, strakonice dokázaly bousit díru od průměru 3 mm. takže do této díry stačily vložit brusné vřeteno, dva dotyky měřidla a přívod chladicí emulze.
něco mi říká, že měřidlo na ploškách bylo ještě před tryskou chlazení. nesmíš zapomenout, že dotyky tlačí na broušenou plochu "poměrně" velkou silou. u broušení do kulata jsou dotyky zaplavovány chladicí kapalinou, kterou se dotyky musí probrodit až na holý kov.
aleshonsa
Příspěvky: 2954
Registrován: 30. 8. 2011, 3:18
Bydliště: Praha

30. 8. 2015, 11:11

Jak tak na to koukám, tak to spíš vypadá, že brusku nechám na pokoji. Budu to dělat dál metodou broušení - kontrolní měření - korekční broušení. On by totiž ještě ten držák dotyků musel být hodně tuhý, aby to mělo smysl a je s tím vůbec celá řada problémů.
Tj. DRO budu dávat jen na ostatní stroje jako frézky a soustruh. Tam to má jasný smysl.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Odpovědět

Zpět na „Ostatní elektronika“