Uzavřený čtverec se bude nekroutit skoro stejně dobře jako kulatina. Když si pohlídáš, aby všechno bylo uzavřené ("skříňové nosníky") tak to bude mít při dané hmotnosti největší tuhost.Pipik píše: ↑22. 12. 2020, 9:16 A pak tu mám ještě jeden praštěnej nápad
Vzpoměl jsem si jak mi tu kdysi RaS psal o toaletní ruličce papíru (což měl pravdu, to nikdo nezpochybňuje).
A protože na kulatinu se blbě umisťujou kolejnice, tak mám takovej praštěnej nápad tu kulatinu vložit do toho čtvercovýho profilu, na několika místech ten čtvercovej profil proříznout a tam jej přivařit k té kulatině Kulatina neporušená, skrze sváry blokuje kroucení čtverce
Je to dostatečně blbej nápad?
...samozřejmě přefrézování, vyžíhání v peci, atd atd...
Portálovka 6000x2200 :)
-
- Sponzor fora
- Příspěvky: 8173
- Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
- Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
- Kontaktovat uživatele:
Aleš Procháska
Kluci, bavíme se o skoro třímetrovým rameni (2800mm), na kterým jezdí 70kg, kterých je z 80% váhy vystrčený na boku ramene. A do toho ještě síla při frézování...
V současnosti je tam něco, co bych vůbec neřekl že by se kroutilo, a kroutí jak sviň. Vyplnit tak dlouhej profil pískem znamená dostat několikametrákovou mrchu, trošku se tomu snažím vyhnout, dyk to neni mašina na železo.
Co se v současnosti děje vidím asi tak - teoreticky - že samotná váha celé hlavy mírně zkrucuje portál, čímž vzniká jisté napětí. Při frézování se pak toto napětí při záběru nože mírně povolí a zas pustí. A jelikož je toto skrutné napětí posunuté na jednu stranu oproti klidové pozici bez trvalého zatížení na jednu stranu, tak to pak zesiluje vibraci celého portálu, jak se toto kroucení šíří po portálu do stran. S lehčí hlavou se toto nedělo, přitom frézovací síly jsou furt stejné.
Je možné že by se to vyřešilo přidáním závaží na druhou stranu hlavy, kdo ví
Celý náčrt, aby se nad tím lépe přemýšlelo Poměry délek a velikostí jednotlivých komponent jsou reálné.
Asi to poznáte, ale - černě fréza, červený vřeteno, žlutá Zosa, zelená hlava, modrý kolejnice a šedý rameno portálu. Už při letmém pohledu na obrázek musí být všem jasné, že největší práci odvádí spodní kolejnice. To je nesporné. Skoro by to svádělo použít tam kolejnici většího průřezu než ta vrchní
Hmmm.... když tak na to koukám... taky vidíte tu krásnou skoropřímku mezi kolejnicemi a špičkou nástroje? Myslíte že by to mohlo mít nějaký přínos?
V současnosti je tam něco, co bych vůbec neřekl že by se kroutilo, a kroutí jak sviň. Vyplnit tak dlouhej profil pískem znamená dostat několikametrákovou mrchu, trošku se tomu snažím vyhnout, dyk to neni mašina na železo.
Co se v současnosti děje vidím asi tak - teoreticky - že samotná váha celé hlavy mírně zkrucuje portál, čímž vzniká jisté napětí. Při frézování se pak toto napětí při záběru nože mírně povolí a zas pustí. A jelikož je toto skrutné napětí posunuté na jednu stranu oproti klidové pozici bez trvalého zatížení na jednu stranu, tak to pak zesiluje vibraci celého portálu, jak se toto kroucení šíří po portálu do stran. S lehčí hlavou se toto nedělo, přitom frézovací síly jsou furt stejné.
Je možné že by se to vyřešilo přidáním závaží na druhou stranu hlavy, kdo ví
Celý náčrt, aby se nad tím lépe přemýšlelo Poměry délek a velikostí jednotlivých komponent jsou reálné.
Asi to poznáte, ale - černě fréza, červený vřeteno, žlutá Zosa, zelená hlava, modrý kolejnice a šedý rameno portálu. Už při letmém pohledu na obrázek musí být všem jasné, že největší práci odvádí spodní kolejnice. To je nesporné. Skoro by to svádělo použít tam kolejnici většího průřezu než ta vrchní
Hmmm.... když tak na to koukám... taky vidíte tu krásnou skoropřímku mezi kolejnicemi a špičkou nástroje? Myslíte že by to mohlo mít nějaký přínos?
Naposledy upravil(a) Pipik dne 23. 12. 2020, 10:21, celkem upraveno 1 x.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
krome zpevneni konstrukce bych protizavazim vyvazil hlavu Z...zpevnit musis protoze se to zase vahou prohne....Pipik píše: ↑23. 12. 2020, 10:12 Kluci, bavíme se o skoro třímetrovým rameni (2800mm), na kterým jezdí 70kg, kterých je z 80% váhy vystrčený na boku ramene. A do toho ještě síla při frézování...
V současnosti je tam něco, co bych vůbec neřekl že by se kroutilo, a kroutí jak sviň. Vyplnit tak dlouhej profil pískem znamená dostat několikametrákovou mrchu, trošku se tomu snažím vyhnout, dyk to neni mašina na železo.
Co se v současnosti děje vidím asi tak - teoreticky - že samotná váha celé hlavy mírně zkrucuje portál, čímž vzniká jisté napětí. Při frézování se pak toto napětí při záběru nože mírně povolí a zas pustí. A jelikož je toto skrutné napětí posunuté na jednu stranu oproti klidové pozici bez trvalého zatížení na jednu stranu, tak to pak zesiluje vibraci celého portálu, jak se toto kroucení šíří po portálu do stran. S lehčí hlavou se toto nedělo, přitom frézovací síly jsou furt stejné.
Je možné že by se to vyřešilo přidáním závaží na druhou stranu hlavy, kdo ví
Celý náčrt, aby se nad tím lépe přemýšlelo Poměry délek a velikostí jednotlivých komponent jsou reálné.
Asi to poznáte, ale - černě fréza, červený vřeteno, žlutá Zosa, zelená hlava, modrý kolejnice a šedý rameno portálu.
nahled.png
Už při letmém pohledu na obrázek musí být všem jasné, že největší práci odvádí spodní kolejnice. To je nesporné. Skoro by to svádělo použít tam kolejnici většího průřezu než ta vrchní.
Masso, stroje všemožný, autoservis, amatérské závody Nissan GTR
Tak trošku si lze tu váhu rozložit třeba tím, že bych se snažil pohonné motory posadit víc dozadu a podobně.
Ale rád bych se vrátil k původnímu - co furt s tou kolejnicí nahoře? Vidí v tom někdo nějakou výraznější výhodu? Nebo naopak komplikaci? Kromě toho že většinu váhy i vibrací je přeneseno na spodní kolejnici, kdežto u klasického umístění se o to obě dělí spravedlivější měrou?
Zatím jediná výhoda tam bude žej jsou vozíky skutečně výrazněji dále od sebe, čímž i lépe chytají vibrace.
Naposledy upravil(a) Pipik dne 23. 12. 2020, 10:34, celkem upraveno 1 x.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
Tak že zprznit dynamiku protizávažím ,když jsou běžně k mání plynové vzpěry s akumulátorem za rozumnej peníz není moc dobrej nápad.
http://www.rm-reznicek.cz" onclick="window.open(this.href);return false;
Tak pominu-li že tu nejde o vyvážení Zosy, aby se motor moc nenadřel, ale o vyvážení celé hlavy na rameni portále, aby bylo těžiště uprostřed, tak souhlas - já nikdy nebyl fanda dávat protizávaží na Zosu. To je použitelný pro stacionární hlavu, u sloupovek třeba. Ale jinak je to tahání se s mrtvou hmotou, u portálovek úplnej nesmysl.
On to myslel jen jako využít přidané závaží jako protizávaží na osuZ. Ale to je opravdu jen teorie, je dobré se jakémukoli přidávání nesmyslné hmoty vyhnout, má-li se s touto hmotou hýbat.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
ano...myslel sem protizavazi aby se mu nekroutil portal....ne zavazi na ulehceni zetkaPipik píše: ↑23. 12. 2020, 10:35Tak pominu-li že tu nejde o vyvážení Zosy, aby se motor moc nenadřel, ale o vyvážení celé hlavy na rameni portále, aby bylo těžiště uprostřed, tak souhlas - já nikdy nebyl fanda dávat protizávaží na Zosu. To je použitelný pro stacionární hlavu, u sloupovek třeba. Ale jinak je to tahání se s mrtvou hmotou, u portálovek úplnej nesmysl.
On to myslel jen jako využít přidané závaží jako protizávaží na osuZ. Ale to je opravdu jen teorie, je dobré se jakémukoli přidávání nesmyslné hmoty vyhnout, má-li se s touto hmotou hýbat.
Masso, stroje všemožný, autoservis, amatérské závody Nissan GTR
pořád to řešíš jako ideální matematický modelPipik píše: ↑23. 12. 2020, 10:27Tak trošku si lze tu váhu rozložit třeba tím, že bych se snažil pohonné motory posadit víc dozadu a podobně.
Ale rád bych se vrátil k původnímu - co furt s tou kolejnicí nahoře? Vidí v tom někdo nějakou výraznější výhodu? Nebo naopak komplikaci? Kromě toho že většinu váhy i vibrací je přeneseno na spodní kolejnici, kdežto u klasického umístění se o to obě dělí spravedlivější měrou?
Zatím jediná výhoda tam bude žej jsou vozíky skutečně výrazněji dále od sebe, čímž i lépe chytají vibrace.
tomu čtyřhranu je jedno, kde budou kolejnice - snad jen u tenkostěnného profilu by kolejnice těsně vedle sebe nebyly vhodné
každý vozím má jakousi vůli či omezenou tuhost - čím jsou kolejnice dál od sebe, tím to má menší vliv.
Jde o to zda o tuto výhodu nepřijdeš nahrazením rovné desky Z-konstrukce méně tuhou (ale těžší) konstrukcí tvaru T a to nemluvím o tom, zda budeš umět ekonomicky dostatečně přesně to T vyrobit.
jen tak mimo, jaký je rámcově rozpočet na takovouto stavbu ?
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
+ jaké kroucení portálu
ten stroj bude mít 6 m délky - bude stát hromadu peněz, tedy musí být produktivní - tedy to musí lítat dost rychle. Tam dynamické (a obráběcí) síly budou výrazně větší než vlastní hmotnost Z-ka. Pokud ta konstrukce neudrží Z-ko - tak snad nemá ani cenu to vyrábět
ten stroj bude mít 6 m délky - bude stát hromadu peněz, tedy musí být produktivní - tedy to musí lítat dost rychle. Tam dynamické (a obráběcí) síly budou výrazně větší než vlastní hmotnost Z-ka. Pokud ta konstrukce neudrží Z-ko - tak snad nemá ani cenu to vyrábět
Víťa - BF20 - upraveno na CNC + Mach3 + SS, soustruh CJM250, MK3 Průša, ostřička nástrojů
Chb, chápu, nechce se pročítat celý vlákno, v pohodě. Ten stroj už dávno lítá, rozpočet tudíž neřešíme a výrobní možnosti jsou poměrně slušné. Mrkni o dvě tři stránky zpátky, tam je hotovej stroj, i odkazy na videa.
Teď jen přišla na řadu výměna portálu a s tím i krokáče za serva. Házím sem jen ilustrační obrázky, zamozřejmě to nebude takovýhle hloupý svařený Tčko co by se chvělo už jen od mého superpřísného pohledu
Ale souhlasím s tebou že vzdálenost těch vozíků je lákavá, a s drobnými vůlemi a nepřesnostmi vozíků, jenž jsou velmi reálné. I proto je výhodnější použít více než dva vozíky na kolejnici. Akorát že tam nacpu maximálně tak tři, víc se nevejde, zas nechci mít zbytečně širokou hlavu.
Teď jen přišla na řadu výměna portálu a s tím i krokáče za serva. Házím sem jen ilustrační obrázky, zamozřejmě to nebude takovýhle hloupý svařený Tčko co by se chvělo už jen od mého superpřísného pohledu
Ale souhlasím s tebou že vzdálenost těch vozíků je lákavá, a s drobnými vůlemi a nepřesnostmi vozíků, jenž jsou velmi reálné. I proto je výhodnější použít více než dva vozíky na kolejnici. Akorát že tam nacpu maximálně tak tři, víc se nevejde, zas nechci mít zbytečně širokou hlavu.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
skúsim to rozdeliť na viac bodov:
-viac vozíkov na koľajnici neuškodí, a podľa mňa ani nepomôže. aspoň čo sa týka prenosu sily. môže sa ale stať, že tolerancie (a nepresnosti) zmenia predpätie celej sústavy z mierneho na vyššie - to by mohlo byť pozitívne.
-vzdialenosť koľajníc čo najväčšia. ak to bude upnuté na 5-oske tak je v podstate jedno, či tie 2 plochy obrobíš vedľa seba, alebo kolmo na seba. Ak máš k dispozícii stroj na obrobenie portálu, tak obrobenie vozíku by nemala byť nejaká extra komplikácia. určite by som ale počítal už v návrhu (hlavne výrobných tolerancií) s podkladaním vozíkov. či to budú planžety v stotinách mm, alebo presne brúsené podložky v mm je jedno.
-tuhosť portálu by som rozdelil na 2 zložky - ohyb a krut
--na ohyb je krabica - jokel fajn, čím väčšií rozmer, tým lepšie. hrúbku steny by som nehnal do extrémov, 5mm je ok. pod koľajnice samozrejme nastehovať pásovinu, aby vzinkla aj referenčná hrana.
--na krut je oveľa lepšia rúra. sprav kombináciu jokl+rúra. rúru privaríš na koncoch ľahko. v strede ju treba spojiť s joklovinou a hlavne pásovinou pre koľaj. na rúru navleč štvorec, čo zapasuje do jokloviny, vzdialenosť každých cca 30-50cm bude postačovať.
rozmer rúry by som volil čo najväčší, hrúbka steny zas stačí 3-5mm
-viac vozíkov na koľajnici neuškodí, a podľa mňa ani nepomôže. aspoň čo sa týka prenosu sily. môže sa ale stať, že tolerancie (a nepresnosti) zmenia predpätie celej sústavy z mierneho na vyššie - to by mohlo byť pozitívne.
-vzdialenosť koľajníc čo najväčšia. ak to bude upnuté na 5-oske tak je v podstate jedno, či tie 2 plochy obrobíš vedľa seba, alebo kolmo na seba. Ak máš k dispozícii stroj na obrobenie portálu, tak obrobenie vozíku by nemala byť nejaká extra komplikácia. určite by som ale počítal už v návrhu (hlavne výrobných tolerancií) s podkladaním vozíkov. či to budú planžety v stotinách mm, alebo presne brúsené podložky v mm je jedno.
-tuhosť portálu by som rozdelil na 2 zložky - ohyb a krut
--na ohyb je krabica - jokel fajn, čím väčšií rozmer, tým lepšie. hrúbku steny by som nehnal do extrémov, 5mm je ok. pod koľajnice samozrejme nastehovať pásovinu, aby vzinkla aj referenčná hrana.
--na krut je oveľa lepšia rúra. sprav kombináciu jokl+rúra. rúru privaríš na koncoch ľahko. v strede ju treba spojiť s joklovinou a hlavne pásovinou pre koľaj. na rúru navleč štvorec, čo zapasuje do jokloviny, vzdialenosť každých cca 30-50cm bude postačovať.
rozmer rúry by som volil čo najväčší, hrúbka steny zas stačí 3-5mm
R4CV - děkuji za krásně popsané shrnutí.
Přesně tak nějak to mám na mysli, všechno cos popsal. Schválně se ještě poptám ve Feroně jestli čirou náhodou někde někdo nevyrábí takovej profil, jekl s kruhem uvnitř. By byla sranda kdyby jo Pak by nebylo o čem diskutovat.
Tloušťky stěn opravdu nemusí být příliš velké, dokonce si myslím že by i 3mm bohatě stačily. Kdyby to příliš rezonovalo, nasypat dovnitř trochu písku, ale když se to vyžíhá, většinou se tyhle rezonance potlumí.
Ještě přemýšlím nad pohonem. Teď je tam šikmý hřeben, funguje výborně, ale bohužel díky bordelu kterej nejsou kluci schopní odstínit (spíš to prostě nechápou) se zanáší a to přináší nechtěné lokální vůle, které už dvoupastorkový systém, resp. jeho předpětí nezvládá dotahovat.
Napadlo mě, když už tam budou serva co zvládaj vyšší otáčky než krokáče, použít systém rotační matice. Dát tam těch 2700mm dlouhý šroub, nerotuje, takže v poho, jen se musí pořešit jeho podpírání (a uhýbání podpěrek před maticí), jinak se časem deformuje. A dávat tam mega šroub 50mm průměr.... noo... Asi tuhle myšlenku zas opustím... Prostě nesmí lítat bordel na hřeben.
Přesně tak nějak to mám na mysli, všechno cos popsal. Schválně se ještě poptám ve Feroně jestli čirou náhodou někde někdo nevyrábí takovej profil, jekl s kruhem uvnitř. By byla sranda kdyby jo Pak by nebylo o čem diskutovat.
Tloušťky stěn opravdu nemusí být příliš velké, dokonce si myslím že by i 3mm bohatě stačily. Kdyby to příliš rezonovalo, nasypat dovnitř trochu písku, ale když se to vyžíhá, většinou se tyhle rezonance potlumí.
Ještě přemýšlím nad pohonem. Teď je tam šikmý hřeben, funguje výborně, ale bohužel díky bordelu kterej nejsou kluci schopní odstínit (spíš to prostě nechápou) se zanáší a to přináší nechtěné lokální vůle, které už dvoupastorkový systém, resp. jeho předpětí nezvládá dotahovat.
Napadlo mě, když už tam budou serva co zvládaj vyšší otáčky než krokáče, použít systém rotační matice. Dát tam těch 2700mm dlouhý šroub, nerotuje, takže v poho, jen se musí pořešit jeho podpírání (a uhýbání podpěrek před maticí), jinak se časem deformuje. A dávat tam mega šroub 50mm průměr.... noo... Asi tuhle myšlenku zas opustím... Prostě nesmí lítat bordel na hřeben.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit