CNC Fórum

Thomeeque píše:A vlastně tu i zazněla možnost přelaďovat průměr paprsku, pak by ani velký plochy nebyly problém, jen by to vyžadovalo sofistikovanější generování gcodu (nejjednodušeji asi kreslit tlustý čáry a velký plochy v jiných layerech a generovat dvojí HPGL)..

Velci profi vyrobci to takhle delaji, pouzivaji prime kresleni na rezist. Ale prave s moznosti ovladani fokusace paprsku.
S beznym "rezacim" laserem, ktery ma paprsek o konstantni (a pokud mozno co nejmensi) tloustce se to bude delat blbe.

rollfree píše:

Thomeeque píše:Velci profi vyrobci to takhle delaji, pouzivaji prime kresleni na rezist. Ale prave s moznosti ovladani fokusace paprsku.

No vida

rollfree píše:S beznym "rezacim" laserem, ktery ma paprsek o konstantni (a pokud mozno co nejmensi) tloustce se to bude delat blbe.

Já pořídil tendle a o konstantní šířce si u něj můžu nechat jenom zdát (pokud jsem zaostřil "nulový" bod na 5cm, na 3cm a 8cm už to mělo ca 2mm).. ale tady by se to zrovna mohlo hodit, stačí jezdit Zkem nahoru a dolu (ale taky je potřeba opět kompenzovat zvlnění povrchu, což jsem se těšil, že potřeba nebude )

Jak slozite by bylo vyrobit optiku na rozmitani paprsku (dve zrcatka, krokace a nejaky prevod, rychlost by nemela byt zas tak kriticka) a posuvnou cocku/objektiv na (relativne malou) zmenu ohniskove vzdalenosti?
Nejak v tom nevidim nejaky zasadni problem - a pak by slo kreslit primo na plosnak (vcetme zmeny velikosti bodu) a jako bonus by to mohlo fungovat i s UV polymerem, zvlast v priupade kresleni na hladinu a potapeni dilu.

Nevyžaduje princip polohování pomocí zrcátek paprsek o konstantní šířce? Pak by asi jednoduchá posuvná čočka byl trochu problém, ne? A nevadí, že se bude s úhlem měnit i tvar dopadajícího paprsku (resp. osvětlené plochy.. docela nechápu, že to nevadí u tý laserovky, btw., ale třeba to tam nějak kompenzují..?)?

Já ti doma vyfotím jak ta jednotka v laserovce vypadá, jde o to že pro kompenzaci zaostření je v jednotce výseč čočky o proměnlivé ohniskové vzdálenosti. V té jednotce je laserová dioda která svítí na polygonální zrcadlo, tím se vytváří čára. Přerušováním svitu diody se tvoří obraz. Jestli jsem to před lety dobře pochopil tak kopírka tvoří obraz invertovaný tzn. kam laser posvítí, tam je potom bílá. Synchronním otáčením optického válce před paprksem, se tvoří řádkování, celý proces funguje dost rychle.

Thomeeque píše:Nevyžaduje princip polohování pomocí zrcátek paprsek o konstantní šířce?

Jako ze musi byt rovnobezny? Podle me to tak nutne neni, minimalne pro gaussovsky paprsek. A ty scannery (treba u CO2 laseru) se zrcadlem az za objektivem se pouzivaji. Mam tady optiku z laserove tiskarny, jen jsem tam dal diodu z DVD vypalovacy. Je zaostrena na cca 25cm, na papiru bod vypada maly, ale nejak moc nemam jak ho zmerit (nemam bryle, takze z toho mam dost respekt). Po odrazu bod vypada stejne. Navic by pro male rychlosti slo pouzit jen jedno zrcatko (za cenu slozitejsi mechanicke konstrukce).

Pak by asi jednoduchá posuvná čočka byl trochu problém, ne? A nevadí, že se bude s úhlem měnit i tvar dopadajícího paprsku (resp. osvětlené plochy.. docela nechápu, že to nevadí u tý laserovky, btw., ale třeba to tam nějak kompenzují..?)?

V laserovce se podle me vychazi z toho, ze vlastni bod je dostatecne maly a relativne maly uhel mezi jednotlivymi misty na valci nevadi. Optika se postara o to, ze paprsek je v miste valce vzdy zaostren. To same bych resil posunem cocky podle vzdalenosti od cile. Pro rozostreny paprsek by to mohlo mit vetsi vliv, ale ten by se pouzival asi jen pro vyplnovani a tam by to mohlo byt dost jedno.
Trochu problem laserove optiky je, ze v miste zrcatka je paprsek roztazeny v jedne ose - za zaostrovaci optikou je valcova cocka, toto se pak kompenzuje jednou ze tvarovanych cocek. Takze pred valcem je paprsek elipsa ve smeru rozmitaciho zrcatka, za ohniskem zas elipsa o 90 stupnu otocena (nebo jak popsat, ze v kazdem smeru je jina ohniskova vzdalenost). Mozna take ta valcova cocka srovnava nejakou vadu prvniho objektivu - bez ni to nemusi moc dobre funovat.
Navic cim novejsi optika, tim vic svetla z laserove diody je 'zahozeno' - kdysi davno byl objektiv tesne na diode, v sest let stare kopirce je to jedna cocka asi 5cm od laseru (ale mozna ma kazdou stranu jinou).


Neni nejaka finta, jak znadno zobrazit/zmerit bod co dela laser?

ledvinap píše:Neni nejaka finta, jak znadno zobrazit/zmerit bod co dela laser?

Existuje, primo z definice problemu, ktery se zde resi.
Posvitit na desku s fotorezistem, vyleptat a zmerit.

Trochu zdlouhavá metoda Navíc se už může projevit nějaká vlastnost fotorezistu (případně nějaký odraz, podleptání atd. atd.).. Jaký má btw. běžný fotorezist typicky zrno, definují to?

tady je obrazek jednotky z laserove tiskarny: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Laser ... _print.jpg" onclick="window.open(this.href);return false;

Hezký, díky!

Thomeeque píše: Já pořídil tendle a o konstantní šířce si u něj můžu nechat jenom zdát (pokud jsem zaostřil "nulový" bod na 5cm, na 3cm a 8cm už to mělo ca 2mm).. ale tady by se to zrovna mohlo hodit, stačí jezdit Zkem nahoru a dolu (ale taky je potřeba opět kompenzovat zvlnění povrchu, což jsem se těšil, že potřeba nebude )

Kompenzace zvlneni povrchu by asi nebyla nutna. Pokud se stopa pri zmene vzdalenosti o 2cm zmeni z 0 na 2mm, tak pri beznem zvlneni rekneme do 0.2mm to bude delat zanedbatelny rozdil.

Negativni rezisty chteji cca 30-100 mJ/cm2 (podle tloustky rezistu), u pozitivnich je to zhruba stejne. Pokud by se Vam to povedlo zafokusovat na prumer 0.2mm (min asi nema smysl), tak by kazdy bod potreboval pro osvit cca 0.2-0.6sec, takze posuv 100-300mm/min. Pri fokusaci na vetsi prumer samozrejme bude muset rychlost posuvu klesat se 2. mocninou zmeny prumeru. Ale ta potrebna dodana energie neni uplne linearni, pri nizsim vykonu potrebuje rezist dodat energie trochu vic.

Thomeeque píše:Trochu zdlouhavá metoda Navíc se už může projevit nějaká vlastnost fotorezistu (případně nějaký odraz, podleptání atd. atd.).. Jaký má btw. běžný fotorezist typicky zrno, definují to?

Ani ne. Vyvolani 2 minuty, vyleptani taky 2 minuty.
Pri vsi ucte k Vasemu zarizeni Vas fotorezist omezovat nebude. "Zrno" je na urovni zlomku mikrometru, s takovym rezistem se daji delat linie i pod 1um.

rollfree píše:Kompenzace zvlneni povrchu by asi nebyla nutna. Pokud se stopa pri zmene vzdalenosti o 2cm zmeni z 0 na 2mm, tak pri beznem zvlneni rekneme do 0.2mm to bude delat zanedbatelny rozdil.

No jo, mě to přišlo strašně moc, ale ono to možná neni takový drama (stovka na desetinu, chtěl jsem kreslit 0.3mm průměrem, tak to by fakt asi bylo zanedbatelný)

rollfree píše:Negativni rezisty chteji cca 30-100 mJ/cm2 (podle tloustky rezistu), u pozitivnich je to zhruba stejne. Pokud by se Vam to povedlo zafokusovat na prumer 0.2mm (min asi nema smysl), tak by kazdy bod potreboval pro osvit cca 0.2-0.6sec, takze posuv 100-300mm/min. Pri fokusaci na vetsi prumer samozrejme bude muset rychlost posuvu klesat se 2. mocninou zmeny prumeru. Ale ta potrebna dodana energie neni uplne linearni, pri nizsim vykonu potrebuje rezist dodat energie trochu vic.

Čoveče, rychlosti už se tu počítaly a vycházelo to o dost jinak (mnohem kratší časy), mrkni na to, plz. Kreslit to F100kou, to by bylo hodně špatný..

Zkusim já - čtverec o straně 0,2mm = 0,02cm, tedy 0,0004cm².

Tedy 0,04mJ.

Tedy při 100mW laseru [s=J/W] 0.04mJ/0.1W=0.4ms.

Při 20mW pětkrát déle (2ms).

Ď., T.

a jeste lepsi by bylo jit na kratsi vlnovou delku (cca 350 nm), tam ma rezist nejvetsi citlivost - ale to se laser spatne shani

Thomeeque píše:Čoveče, rychlosti už se tu počítaly a vycházelo to o dost jinak (mnohem kratší časy).

No jasne, mas pravdu. Jsem osel, neumim pocitat a doma me nenaucili, ze milimetr neni to same jako centimetr.
Pardon za vyrobeny zmatek. Jdu se utopit.