Stránka 2 z 2

Re: arduino+raspberry

Napsal: 12. 6. 2014, 2:20
od RaS
Habešan píše:
RaS píše:proč se to nepoužívá na fotovoltaickejch polích
Protože jejich zisk jaksi není úměrný vytěžené energii.

proč tu moji větu necituješ celou? vždyť to tam píšu..

Re: arduino+raspberry

Napsal: 12. 6. 2014, 5:08
od aleshonsa
calibos píše:Nestacilo by zmerit vykon panelu pod ruznymi uhly natoceni a pak si z toho udelat matematicky model a zjistit o kolik je vetsi ucinnost oproti staticky umistenemu panelu? Nasledne se rozhodnout zda ma tento narust ucinnosti vubec potencial k praktickemu vyuziti - zda se oplati to realizovat...
To by se ani nemuselo měřit, to se dá spočítat. Stačí stanovit intenzitu dopadajícího světla/m^2 na panelu jako funkci úhlu pod jakým na něj slunce svítí. Pak stanovit tento úhel jako funkci času. Celková vyrobená energie za celý den pak bude integrál intenzity jakožto funkce času přes čas od úsvitu do soumraku. Kdežto energie vyrobená panelem s natáčením bude prostě výkon násobený časem mezi úsvitem a soumrakem.

Re: arduino+raspberry

Napsal: 12. 6. 2014, 5:22
od testone
ještě se do toho asi musí započítat různě dlouhá dráha paprsku přes vrstvu atmosféry při různé výšce slunce nad obzorem
to bude mít dost velký vliv

Re: arduino+raspberry

Napsal: 12. 6. 2014, 5:43
od aleshonsa
testone píše:ještě se do toho asi musí započítat různě dlouhá dráha paprsku přes vrstvu atmosféry při různé výšce slunce nad obzorem
to bude mít dost velký vliv
To je taky pravda.

Re: arduino+raspberry

Napsal: 12. 6. 2014, 5:48
od aleshonsa
testone píše:ještě se do toho asi musí započítat různě dlouhá dráha paprsku přes vrstvu atmosféry při různé výšce slunce nad obzorem
to bude mít dost velký vliv
No jinak pak se tedy musí integrovat i při výpočtu energie vyrobené při natáčení, protože intenzita bude také funkcí času.

Re: arduino+raspberry

Napsal: 12. 6. 2014, 8:47
od ledvinap
No ... myslim, ze nez integrovat, je lepsi googlit: http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_tracker" onclick="window.open(this.href);return false;

Jednoosy tracker prida 28-32%, druha osa asi 4%, mereni z jihu ontaria (podobna zemepisna sirka jako CR)

Mimochodem - je tam zminen pasivni tracker - dve nadoby s latkou s nizkym bodem varu, rozdil tlaku otaci panelem (a zbytek zaridi slunce).
V pripade motoru s prevodovkou by mozna stacily dva male solarni panely ;-)

Re: arduino+raspberry

Napsal: 12. 6. 2014, 9:55
od aleshonsa
ledvinap píše:No ... myslim, ze nez integrovat, je lepsi googlit: http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_tracker" onclick="window.open(this.href);return false;

Jednoosy tracker prida 28-32%, druha osa asi 4%, mereni z jihu ontaria (podobna zemepisna sirka jako CR)

Mimochodem - je tam zminen pasivni tracker - dve nadoby s latkou s nizkym bodem varu, rozdil tlaku otaci panelem (a zbytek zaridi slunce).
V pripade motoru s prevodovkou by mozna stacily dva male solarni panely ;-)
Takže kdyby se použila paralaktická montáž, jak navrhuji, tak by stačilo deklinaci nastavit na polohu mezi letním vrcholem a zimním minimem a točit jen s rektascenzí.

Re: arduino+raspberry

Napsal: 13. 6. 2014, 5:14
od BIGG
calibos píše:Nestacilo by zmerit vykon panelu pod ruznymi uhly natoceni a pak si z toho udelat matematicky model a zjistit o kolik je vetsi ucinnost oproti staticky umistenemu panelu? Nasledne se rozhodnout zda ma tento narust ucinnosti vubec potencial k praktickemu vyuziti - zda se oplati to realizovat...
Právě proto, že jsem si tím (mechanicky) prošel a mít na panelech již v 8 hodin ránu plný výkon není vůbec špatné. To samé platí třeba u mě , předevčírem okolo 20 hodiny to ještě dávalo cca 80% výkonu, což je u stacionárních panelů pouze sci-fi. Jenže jím je to ale jedno.... mají cenu za výkup někde jinde.
Moje vize je, odpoutat co nejvíce od monopolu.
Dnes již mám bateriový rank 230Ah na 24V a ten mi plně dostačuje na non-stop provoz PC (2x 27" monitor a kavery PC + tisk) a osvětlení mého kanclíku. Brzy navýším na 460Ah/24V, tak bude i rezerva na horší dny. Dnes to dělám 24V->220V a dále, ale dnes už testuji toto: http://www.alza.cz/m3-atx-6-24v-dc-dc-125w-d361801.htm" onclick="window.open(this.href);return false; a tím šetřím konverzi na 220. Samozřejmě, že u žlutých to je za jiné money.

Nicméně jsem trošku pokročil a polohu slunce už znám a mám v php na každou sekundu podle GPS a real time s přesností na 11 míst.
Teď se bojuje s gyrem a kompasem, tak uvidíme.

Pepa

Re: arduino+raspberry

Napsal: 13. 6. 2014, 5:20
od BIGG
aleshonsa píše:
ledvinap píše:No ... myslim, ze nez integrovat, je lepsi googlit: http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_tracker" onclick="window.open(this.href);return false;

Jednoosy tracker prida 28-32%, druha osa asi 4%, mereni z jihu ontaria (podobna zemepisna sirka jako CR)

Mimochodem - je tam zminen pasivni tracker - dve nadoby s latkou s nizkym bodem varu, rozdil tlaku otaci panelem (a zbytek zaridi slunce).
V pripade motoru s prevodovkou by mozna stacily dva male solarni panely ;-)
Takže kdyby se použila paralaktická montáž, jak navrhuji, tak by stačilo deklinaci nastavit na polohu mezi letním vrcholem a zimním minimem a točit jen s rektascenzí.
Nejjednodušší je použít polární závěs na satelitní TV a pak jen dotahovat výšky. Ale toto je vhodné pouze pro malé heblátka kde je to konstrukčně dostatečné.
Mám na dílně postavený držák- rám na 24 vyleštěných parabol ale rozměrové to je už někde jinde.