CNC ve FreeCAD

[RaS]

přsněji je to ne ve čtvrtině, ale asi ve 22% tak jak to spočítal nějakej Bessel

[s.d.gotrek]

Železné vložky v betonu pro přišroubování kolejnic Y jsou obě po ofrézování v prostřed prohnuté dolu o několik setin. Možná železné hranoly 40x40 mm při stárnutí ohnuly beton, nebo je ohnutý velký profi CNC na kterém mi to rovnali, nebo byl výrobek špatně upnutý, nebo je to normální tolerance. O kolik to je ohnuté nevím, odhaduji to podle vodováhy ...

Napadají mě dvě věci - jen nápad nemám nijak podloženo že by to tím mohlo být - ve vláknu o polymerbetonu byli zastánci teorie že odlitek musí být stran umístění železa "vyvážený" aby se minimalizoval vliv jiné teplotní roztažnosti. Tvrdili, že jaký průřez železa je nahoře, takový musí být i dole... Ovšem zastánci opaku to vyvraceli stejně vehementně Druhá věc co mě napadla je asi málo pravděpodobná, týkala se toho jestli vytvrzování epoxi-betonu nepokračovalo po obrobení a neměnil se tím objemově. Vzhledem k tomu, že by ale docházelo pravděpodobně ke smrštění epoxidu nedávalo by smysl že jsou kolejnice prohnuté dolů. Nakonec mě napadla ještě třetí - nevím jak dopadlo to umisťování na šrouby na kterých je to usazené, ale nemůže se to probýbat vlastní vahou...???

[s.d.gotrek]

přsněji je to ne ve čtvrtině, ale asi ve 22% tak jak to spočítal nějakej Bessel

není to můj obor, to jen tak co mi napovídá logika a vědomosti odposlechnuté u piva při debatách o spojitém a nespojitém nosníku... Halt někdo má napětí ve voltech, někdo v předepjaté armatuře a někdo na povrchu kapaliny

[s.d.gotrek]

Železné vložky v betonu pro přišroubování kolejnic Y jsou obě po ofrézování v prostřed prohnuté dolu o několik setin. Možná železné hranoly 40x40 mm při stárnutí ohnuly beton, nebo je ohnutý velký profi CNC na kterém mi to rovnali, nebo byl výrobek špatně upnutý, nebo je to normální tolerance. O kolik to je ohnuté nevím, odhaduji to podle vodováhy ...

Leželo mi to v hlavě tak jsem přemýšlel a pátral čím by to mohlo být - motivace je nedopadnout stejně až zkusím něco odlít ;o) Na polymerbeton je aplikovatelná spousta věcí, které platí pro klasický beton - jde vlastně jen o změnu pojiva z cementu na polymer. Tvrdost a pevnost v tlaku dělá hlavně kamenivo (včetně detailů jako je spojitá čára zrnitosti). Pevnost v tahu je dána hlavně pojivem. Mez pevnosti v tahu není zrovna hitparáda (CHS 512 48,9MPa) což je sice asi 10x více než u klasického betonu, ale zhruba 10x méně než u oceli. U betonu se to řeší armaturou, která přebírá tahové napětí. No a co se aplikace na tu základnu z polymerbetonu týká - pokud jsem správně pochopil z obrázků tak na spodní straně není žádná výztuž odlitku. Pokud nebyl odlitek při broušení umístěn na stejných nožičkách jako teď tak se na něm musí projevit průhyb. Pokud by u spodního líce byla zalitá nějaká kovová armatura, byl by průhyb menší. Nicméně i pokud to při frézování bylo podloženo stejně jako v provozu, je tu jedna nehezká vlastnost polymerů - dost se o tom píše zde: https://publi.cz/books/180/09.html CITUJU: U polymerů je deformační chování vzhledem k jejich struktuře složitější. Na vnější namáhání reagují tak, že deformace obsahují vždy složku pružnou i plastickou a navíc ještě deformaci zpožděně elastickou (viskoelastickou). Tento průběh si můžeme velmi jednoduše vyzkoušet u houževnatých polymerů. Pokud těleso z uvedeného materiálu podrobíme za standardní teploty stálému zatížení, pozorujeme jeho rostoucí deformaci, přičemž rychlost deformace s časem klesá. Říkáme, že dochází k tzv. tečení za studena. Takže i pokud to bylo na nožičkách, nemuselo to mít dost času aby se vytvořila ta zpožděná elastická deformace.

Doufám že to lousknete a budu se moci inspirovat

[grade065]

Dobrý den,
i kdyby se to při frézování prohnulo čemuž nevěřím výsledná chyba po postavení na nožky by byla pozitivní a ne naopak...
Co se týká těch deformací polymeru nemůžu sloužit ale asi to nebude to samé u kompozitů a v tomhle kompozitů je matrice kolik ? 10%?
Jinak udělal jsem pár výpočtů nosníku moc to neumím tak jsem si to hodně zjednodušil a tak nějak zevšeobecněl sorry za to ale pro představu stačí .
Nosník 500*200 L1000 modul pružnosti v ohybu 30Gpa(horní mez pro sklolaminát(beton má 60))

Nosník na 2 podpěrách spojité zatížení
2Kn----průhyb-0mm
50Kn---průhyb-0.01mm

Nosník na 2 podpěrách zatížení uprostřed
2Kn---pruhyb 0.003mm
8Kn--pruhyb 0.01mm

Kdyby to někoho urazilo tak mi dejte facku HA!!

[grade065]

Navíc co se týče té viskoelastické deformace nevíme o jakém zatížení se hovoří vzhledem k modulu pružnosti a pevnosti v tahu a nevíme nic ani o té době kdy se tak děje od zasíťování po konec tohoto jevu ....
Jinak nevím jestli jste četl ten sesmolenec co jsem psal ale ptal jsem se na čas kdy to stavitel dál frézovat a dokud nám to nepoví no tak to nebudem vědět ale myslím že jestli to tam nedal zrovna 24h od zalití tak to asi bude v pohodě

[grade065]

přsněji je to ne ve čtvrtině, ale asi ve 22% tak jak to spočítal nějakej Bessel

Nic mi to neříká mohl by jste mi to přiblížit?? Děkuji

[RaS]

jsou to body ležící na spodní straně desky, které zajistí nejmenší průhyb desky pokud je deska podepřena právě v těchto bodech.. je to ve vzdálenosti 0,22 délky od krajů desky..
prostě mám-li desku délky metr a chci aby se co nejméně prohýbala, podložím ji (přidělám vozík atd) ne do kraje desky ale 22cm od kraje z každé strany..

jak k tomu ten pan Bessel došel to už si nepamatuju a jeho funkce už si taky nepamatuju.. ale nějaká matematická skripta pro VŠ to případnému badateli dokonale vysvětlí normální smrtelník si pamatuje že je to v cca čtvrtině 25% nebo pětině 20% a nebo mezi přesně je to těch 22% a nějaký drobný

[milan584]

jsou to body ležící na spodní straně desky, které zajistí nejmenší průhyb desky pokud je deska podepřena právě v těchto bodech.. je to ve vzdálenosti 0,22 délky od krajů desky..
prostě mám-li desku délky metr a chci aby se co nejméně prohýbala, podložím ji (přidělám vozík atd) ne do kraje desky ale 22cm od kraje z každé strany..

jak k tomu ten pan Bessel došel to už si nepamatuju a jeho funkce už si taky nepamatuju.. ale nějaká matematická skripta pro VŠ to případnému badateli dokonale vysvětlí normální smrtelník si pamatuje že je to v cca čtvrtině 25% nebo pětině 20% a nebo mezi přesně je to těch 22% a nějaký drobný

Bessel k tomu přišel když kdysi dělal s jakýmsi Gaussem zeměměřiče a matematicky podkládal jakousi tyčku, metr dlouhou.
http://www.zememeric.cz/8+9-00/filatelie.html" onclick="window.open(this.href);return false;

[milan584]

Dvěstě kilový kousek je na stole. Domluvil jsem čtyři siláky, ale první dva co přišli to tam hodili sami

IMG_1974.JPG

Potřebuji abych mohl zasunout šrouby pro přišroubování portálu tak, aby shora nepřekážely při manipulaci s těžkým portálem, proto jsem si vymyslel dost vysoké podložky.
Trochu problém je že jich mám 6kusů a nedokážu je nastavit tak, aby byly všechny zatížené současně. Vždycky když jednu volnou jen s citem dotáhnu - třeba jen pár stupňů pootočím klíčem - tak některá jiná je zcela volně rukou vytahnout.

IMG_1973.JPG

IMG_1999.JPG

Větší problém ale je v křivé broušené upínací desce.Když utáhnu 4 vozíky v rozích tak jde sice s deskou 400 x 500 x 25 mm pohybovat stále stejně ztěžka, ale z vozíků se ozývá odporné křupání jak to počítá kuličky.

IMG_1994.JPG

IMG_1996.JPG

IMG_1998.JPG

Přiloženým pravítkem jsem zjistil že deska je prohnutá na kratší straně asi 0,05mm, což na vnitřní straně vozíku je přibližně 0,02mm. Když povolím šrouby na vozíku blíž ke středu tak ty zvuky zmizí.
Delší strana je prohnutá přibližně stejně úměrně k větší délce. Když utáhnu střední vozík nad kterým je viditelná mezera, tak se téměř nic neděje. Sice se trochu zvýší hlučnost při posouvání, ale křupání kuliček u toho není.
Otázka tedy je jak to řešit, jestli nakoupit ocelové planžety a zkusit to podkládat, nebo to mám nechat zase přebrousit? Nebo to mám dotahnout a neřešit to, jak to že o takových problémech jsem jinde nečetl? Nebo někdo svaří konstrukci z trubek a trefí se na tisíciny?

IMG_2002.JPG

Když na upínací desku položím přesnou vodováhu rovnoběžně s delší stranou a jezním s deskou po kolejích 50cm tam a zpátky, tak bublinka ukazuje že jsou prohnuté opracované vložky v betonu. 50cm dlouhým pravítkem ale žádnou odchylku nevidím. Budu potřebovat delší pravítko a pilovat a pilovat tak jako jsem pilovat osu Z.
Nechápu jak jste vy všichni schopni vaše stroje dokončit, pokud nemáte již vlastní vybavení? Kdo vám to frézuje a brousí ? Zadávám opracování různým místním firmám a nechají si to i dobře zaplatit, na kdejaké mašině jsou štítky že to bylo zakoupeno z fondů EU, tedy všechno stoje drahý jako prase, na podlaze čisto jako v jídelně a výsledky....
Ještě že ten stroj dělám pro zábavu

řeknu to optimisticky - pravděpodobnost, že se podaří obrousit takhle tenkou ocelovou desku rovně, je nula - čistá nula.
Pokud by ten stůl měl být skutečně rovný, tak by měl vypadat jako stůl na mašinu a ne gumová placka, takže litina a žebra. nebo litina, ofrézovat, pec, ohoblovat na několikrát (s otáčením) a doškrabat. šlo by to i udělat jako svařenec, ale s deformacema to bude taky nekončící boj. Jakmile se toho kotláku totiž dotkne bruska, tak je to konečná - vnese se pnutí a už nikdy to nebude dlouhodobě rovný. Mj, taková deska se na té brusce i extrémně těžko upíná - magnet ani náhodou.
Proto taky žádná přesná mašina nemá stůl z kusu tenkýho kotláku.

[RaS]

představ si že nadšený konstruktér příjde ráno k PC a přečte si tohle.. celá jeho konstrukce se rozpadne jak domeček karet.. oni tohle nechtějí slyšet, musejí si projít vastní cestu.. zase na druhou stranu gumová jedna strana, gumová druhá strana a ono si to nějak sedne nejpřesnější měřidlo máme posuvku z Lidlu tak se ani nedoměříme nějaké chyby..

[milan584]

představ si že nadšený konstruktér příjde ráno k PC a přečte si tohle.. celá jeho konstrukce se rozpadne jak domeček karet.. oni tohle nechtějí slyšet, musejí si projít vastní cestu.. zase na druhou stranu gumová jedna strana, gumová druhá strana a ono si to nějak sedne nejpřesnější měřidlo máme posuvku z Lidlu tak se ani nedoměříme nějaké chyby..

To je pouze počátek - když totiž na takovouto desku (za předpokladu, že by byla rovná - což je mj. naprostý nesmysl) utáhnu upínkama s šrouby M6 cokoli, tak okamžitě se to ohne tak, že to samozřejmě přestane jezdit .

[RaS]

no ale co má chudák stavitel dělat? 20ku plech mu vypálí melouchem každej palič.. kdyby měl kupovat kus litiny, nebo nedej bože dělat model a nechávat dělat odlitek, obrábění, žíhání, broušení.. tak je to uplně jiná cenová kategorie.. další věc je váha, stroj přece musí být lehce přenositelný aby se do toho sedmého patra v paneláku pohodlně dostal.. takže by jsi si tyhle kacířské řeči měl nechat, to tady slyšet nechtějí

[milan584]

no ale co má chudák stavitel dělat? 20ku plech mu vypálí melouchem každej palič.. kdyby měl kupovat kus litiny, nebo nedej bože dělat model a nechávat dělat odlitek, obrábění, žíhání, broušení.. tak je to uplně jiná cenová kategorie.. další věc je váha, stroj přece musí být lehce přenositelný aby se do toho sedmého patra v paneláku pohodlně dostal.. takže by jsi si tyhle kacířské řeči měl nechat, to tady slyšet nechtějí

To nejsou žádné kacířské řeči, ale pouhé konstatování elementární strojařiny, co mj. platí posledních cca 200 let.
Z xxxxx bič neupleteš, z kotláku, relativně tenká deska, nikdy rovná a tuhá nebude.
Fyzika platí pro každého, za svý peníze si to objevit může každý .

[RaS]

ono i 200let staré zákony se mohou plést a občas někdo příjde s něčím novým..

to je jako by jsi chtěl vysvětlit některým voličům, že k miliardovým majetkům se dá dostat uplně legálně.. prostě to nepříjmou a nechtějí to slyšet.. takže prostě deska je rovná a hotovo..