PCB metodou přenosu toneru, laminátor
Ahoj,
přesunul jsem sem diskusi na téma PCB metodou přenosu toneru z tématu Moje frézka na balsu...
Toto téma tedy navazuje na dříve již napsané v http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?t=159 ... c&start=45.
A nyní k vlastnímu tématu týkající se podrobností o laminátoru:
Laminátor jsem použil obyčejný A4 od firmy Peach, model CL713. Koupil jsem ho v akci u Conrada za cca 650Kč. Nyní jsem našel stejný model na http://www.alza.cz/peach-home-office-photo-d82269.htm , určitě vyhoví jakýkoliv jiný obdobný laminátor. Původně jsem měl objednaný tento model http://www.e-conrad.cz/laminator-a4-stribrna+dp101223/ , ale tenkrát nebyl a tak mi nabídli ten CL713.
Úprava laminátoru spočívá v odstranění původní elektroniky a tepelných pojistek a nahrazením této elektroniky novou regulací. Teplotu snímá KTY84/130 namísto původní tepelné pojistky. Pro lepší manipulaci s deskami PCB je odstraněn i horní kryt laminátoru.
Toť vše. Nic náročného.
přesunul jsem sem diskusi na téma PCB metodou přenosu toneru z tématu Moje frézka na balsu...
Toto téma tedy navazuje na dříve již napsané v http://www.c-n-c.cz/viewtopic.php?t=159 ... c&start=45.
A nyní k vlastnímu tématu týkající se podrobností o laminátoru:
Laminátor jsem použil obyčejný A4 od firmy Peach, model CL713. Koupil jsem ho v akci u Conrada za cca 650Kč. Nyní jsem našel stejný model na http://www.alza.cz/peach-home-office-photo-d82269.htm , určitě vyhoví jakýkoliv jiný obdobný laminátor. Původně jsem měl objednaný tento model http://www.e-conrad.cz/laminator-a4-stribrna+dp101223/ , ale tenkrát nebyl a tak mi nabídli ten CL713.
Úprava laminátoru spočívá v odstranění původní elektroniky a tepelných pojistek a nahrazením této elektroniky novou regulací. Teplotu snímá KTY84/130 namísto původní tepelné pojistky. Pro lepší manipulaci s deskami PCB je odstraněn i horní kryt laminátoru.
Toť vše. Nic náročného.
wolf
Tak jsem ještě rychle nafotil jak to asi může vypadat. Základ regulace je použit modul VPR dle PE 09/2008 strana 25. Je možno použít i regulaci analogovou, podklady najdete v souboru "Umbauanleitung.zip".
Omlouvám se za nedokončenou přestavbu laminátoru, nějaké to zakrytování a kosmetické úpravy., ale potřeboval jsem to rychle a tak mě to teprve čeká. Doufám, že se i dočká. Z důvodu bezpečnosti musím, je tam přece jenom přítomno síťové napájení(topení a motor).
Omlouvám se za nedokončenou přestavbu laminátoru, nějaké to zakrytování a kosmetické úpravy., ale potřeboval jsem to rychle a tak mě to teprve čeká. Doufám, že se i dočká. Z důvodu bezpečnosti musím, je tam přece jenom přítomno síťové napájení(topení a motor).
- Přílohy
-
- Umbauanleitung.zip
- Podklady na úpravu laminátoru, regulace, PCB v Eagle(původní německá verze z které jsem vycházel).
- (2.85 MiB) Staženo 1438 x
wolf
Nastavit napevno, ale čím. Zas to bude regulace, byť nastavená na jednu pevnou hodnotu.Owner píše:Bez te regulace by to neslo?Myslim tim nastavit "napevno" teplotu?
V tom německém návodu je to přece velmi jednoduché, mám to i vyzkoušené, funguje to.
wolf
To Owner: Laminátor bez úprav nelze použít, protože jeho teplota není dostatečná.
To Kopi.: Ano pícky z laserových tiskáren se používají také, ale nevím jak je to tam s tím pohonem - podáváním cuprextitu, zda tam musí být nějaký externí mechanizmus. Nikdy jsem to na vlastní oči neviděl. Výhodou může být to, že dosažení optimální teploty je zde již zřejmě "hardwarově" vyřešeno. Někde jsem četl, že u některých pícek je topné těleso kryto nějakou teflonovou punčoškou a ta je prý velmi citlivá na mechanické poškození. Opravdu přesně nevím. Když jsem hledal na internetu nějaké podklady, týkající se metody přenosu toneru, tak jsem na nějaká konkrétní řešení použití laserových pícek nenašel. S použitím laminátorů to bylo již trochu lepší.
Co se týče oboustranného ohřevu v laminátoru tak je to myslím lepší jen z důvodu lepšího prohřátí materiálu PCB. To by se dalo řešit více průchody přes pec. Ten kdo má k těmto píckám přístup by jistě mohl za experimentovat, já raději volil jistotu.
To Kopi.: Ano pícky z laserových tiskáren se používají také, ale nevím jak je to tam s tím pohonem - podáváním cuprextitu, zda tam musí být nějaký externí mechanizmus. Nikdy jsem to na vlastní oči neviděl. Výhodou může být to, že dosažení optimální teploty je zde již zřejmě "hardwarově" vyřešeno. Někde jsem četl, že u některých pícek je topné těleso kryto nějakou teflonovou punčoškou a ta je prý velmi citlivá na mechanické poškození. Opravdu přesně nevím. Když jsem hledal na internetu nějaké podklady, týkající se metody přenosu toneru, tak jsem na nějaká konkrétní řešení použití laserových pícek nenašel. S použitím laminátorů to bylo již trochu lepší.
Co se týče oboustranného ohřevu v laminátoru tak je to myslím lepší jen z důvodu lepšího prohřátí materiálu PCB. To by se dalo řešit více průchody přes pec. Ten kdo má k těmto píckám přístup by jistě mohl za experimentovat, já raději volil jistotu.
wolf
Nerad bych vás odrazoval ,ale co se týče pohonu fixace z kopírky či tiskárny, musí se dodělat externí(většina je navázána na hlavní převody stroje), fixace s teflonovou fóllií nedoporučuji :zaručeně ji protrhnete při prvním průchodu plošňáku. Regulace teploty v kopírkách je cca 155-200 stupňů a je prováděna přes řídící jednotku, tudíž to je také na vlastní návrh zapojení. Laminátor zdá se mi být poněkud snadnější cestou, o fotocestě ani nemluvě.
Nicméně pokud by někdo chtěl experimentovat, není problém darovat nějakou fixaci i s elektronikou a schématem stroje.
Nicméně pokud by někdo chtěl experimentovat, není problém darovat nějakou fixaci i s elektronikou a schématem stroje.
martindojc@seznam.cz
Ještě takový drobnější dotaz, do češtiny to nikdo z vás asi nepřeložil co? Já jsem z té němčiny nějak vykolejenej. A schémata jsou pro mě taky španělská vesnice. Jaký je rozdíl mezi těmi verzemi? Předpokládám že v použitých součástkách. Nebo se to liší i funkcemi? Kterou verzi doporučujete stavět?
Jestli půjde použít ten laminátor od Hamy je těžké podle obrázku říct. Chtělo by to vidět zevnitř. Ale z největší pravděpodobností ano.
Do češtiny to bohužel nemám přeložené a myslím si, že to není ani moc potřeba.
Co se týče elektroniky, tak jednotlivé verze se liší pouze použitým SSR relé. Já použil dvě S202S02, tudíž jsem stavěl verzi S02. Předělával jsem si také desku s plošnými spoji. V příloze najdeš mnou upravenou desku plošných spojů, včetně soupisky součástek a objednacích kódů pro GM Electronic ( www.gme.cz ).
Do češtiny to bohužel nemám přeložené a myslím si, že to není ani moc potřeba.
Co se týče elektroniky, tak jednotlivé verze se liší pouze použitým SSR relé. Já použil dvě S202S02, tudíž jsem stavěl verzi S02. Předělával jsem si také desku s plošnými spoji. V příloze najdeš mnou upravenou desku plošných spojů, včetně soupisky součástek a objednacích kódů pro GM Electronic ( www.gme.cz ).
- Přílohy
-
- Laminator.rar
- Laminátor - schéma, PCB(upravené), soupiska součástek
- (59.36 KiB) Staženo 1656 x
wolf
Díky moc teď už to zvládnu:) Nakonec jsem objednal jinej laminátor. Ta hama byla moc malá. http://ostatni-dum-byt.sbazar.cz/lamina ... 97060.html tohle bude asi lepší a je to za super cenu.