Konstrukcni provedeni.

[burdal1]

Omlouvam se predem za umisteni tohoto dotazu sem, ale lepsi me nenapadlo.
Mohl by prosim nekdo strucne popsat zakladni rozdili techto dvou reseni frezky?

1) http://www.c-n-c.cz/files/p6020211_725.jpg (Zdejsi uzivatel pupak)
2) http://www.digisonic.webzdarma.cz/IMG_0329_resize.jpg

Proste jaky je rozdil mezi tim kdyz material v jedne ose jezdi pod frezkou, nebo kdyz frezka jezdi nad materialem v obouch osach?
Vse uvazuji na urovni homemade stroje na balzu/preklizku.


Diky.

[Pupak]

Vsechno zavisi od toho,co chces na frezce obrabet.Pokud balsu a plasty,tak vyhovuje konstrukce A i B. Pokud ale chces na frezce obrabet i kovy, musis zajistit tuhost systemu.Ta se lepe dosahuje s klasickym portalovym resenim / varianta A /. Reseni pojezdu pomoci tyci je jednoduche,ale malo tuhe,takze se hodi jen na jemne gravirovani,nebo praci se drevem a pod.I tyce 30mm tluste maji malou tuhost a musi byt podeprene,jinak je stroj na kov nepouzitelny. Zkratka a dobre je to vsechno o tuhosti stroje.Dospela freza vazi 3 tuny a vsechno je z poctive litiny.Tyhle frezky jsou velky kompromis mezi presnosti ,rychlosti a tuhosti.Je vcelku jedno jakou variantu zvolis,pokud pouzijes dostatecne tuhe profily,tyce a lin. vedeni.Princip je vzdy stejny.

[sechtech]

No a ještě je tu pár podstatných rozdílů. Pokud jezdí stůl pod pevným portálem, je třeba mít celkově dvakrát delší rám protože stůl se tam musí vejít dvakrát(pro celý přejezd). U tohoto řešení je ale zajištěna lepší tuhost os Y a Z.
U druhého řešení je celková délka frézky v ose X přibližně stejná jako pracovní prostor, tedy téměř poloviční oproti prvnímu řešení. Tuhost os Y a Z je ale menší a závisí na zvoleném vedení v ose X.

[z.j]

Zneužijem toto vlákno, keďže názov a príspevky plne odpovedajú aj mojej otázke. Dúfam, že nevadí.

Pri prezeraní obrázkov CNC (profi aj hobby) som si všimol, že sú stroje, kde X je pomerne krátka a Y je dlhá. Netechnicky povedané stroj je skôr široký ako dlhý. Takých konštrukcií je pomerne málo, ale mne sa tento spôsob konštrukcie pozdáva. Pri tejto konštrukcii si viem predstaviť napr. aj horné vedenie, keďže pri šírke stroja mi zostáva dostatočný priestor na manipuláciu s materiálom. Horné vedenie sa mi trošku zdá neergonomické pri dlhých úzkych strojoch.
Moja otázka. Prečo sa táto konštrukcia nepoužíva bežne? Má to nejaký technický háčik? Mňa napadla len tuhosť Y. Resp. každý sa prikloní radšej ku "klasike"?

[sechtech]

Myslím, že je to závislé od určení stroje. Pokud se bude převážně obrábět plošný materiál-klasický modelářský router, bude snaha mít co největší pracovní plochu, délka materiálu se pohybuje do 1000mm a šířky do 500mm, proto se volí pevný stůl a jezdící portál(most). Pokud se bude obrábět kov, jde potom hlavně o tuhost stroje a tak je lepší, aby bylo vřeteno pevné nebo jen posuvné v ose Z a stůl jezdil v osách X a Y(a Z).To jestli je osa X delší než osa Y je uplně jedno tyto osy lze jednoduše zaměnit volbou osového systému.