Gravírka na plošné spoje
Nelítá z toho skleněný prach, řekl bych.
I když v té vrstvě těsně pod mědí ještě sklo prakticky není, to začíná hlouběji. Takže tady to bude spíš jenom pryskyřičný prach.
Zajímalo by mě, jak to s tím Wegsterem v reálu je.
Ta jejich propagační videa obecně vypadají vždy skvěle. Že by si to šel člověk hned koupit (kdyby to nebyl takový balík).
Přitom je to konstrukčně poměrně jednoduché a skoro nic-moc řešení.
Hlavně ale zkušenosti mně dostupných uživatelů jsou spíše negativní.
Je to sice malý vzorek (2 nezávislí uživatelé), se kterými jsem o tom komunikoval a kteří to mají.
A oba se shodli na tom, že to stojí někde v koutě a práší se na to.
Ale ani jeden z nich nebyl elektronik-fanda.
Tak je možné, že si od toho prostě slibovali, že tam jenom položí kus materiálu a za chvíli si přijdou pro hotovou desku.
Tak, jako když pošlou podklady do Pragoboardu a "ono se to" vyrobí.
Jenže ono to tady chce mezitím s tím pracovat, že.
Bohužel oba jsou pro mě zdaleka a nejsou to zase takoví kámoši, abych si to mohl jít osahat na vlastní oči/ruce.
Já jsem to viděl na vlastní oči. Měli to v jednom elektrokroužku - půjčil to tatínek jednoho žáka. Druhej tatínek je můj kámoš a po dohodě si to půjčil na výkend domů. Byl to ten typ s kamerou a tady mohu říct, soft je fakt pěknej a uživatelsky vcelku velmi přívětivej. Samotnej strojek je asi jako čína za 5 tisíc, tuhost hodně nic moc, ale rok to trápilo dvakrát týdně 8 dětí a před tím ??? Fakt je, že obyčejnej tvrdokovovej vrták měl tendenci "tancovat" po mědi, ten jejich ne. Nástroje mají jinou geometrii broušení a jsou překvapivě dobré, jednornačně lepší než gravírovací jehla.
Petr na tom udělal nějakej plošňák, nic převratnýho, žádný SMD. Výsledek byl docela pěknej, bez otřepů, ale prý to trvalo hrozně dlouho. Já si mašiku prohlížel bohužel jenom cca 20 minut, neb jsme odjížděli na hory.
Petr na tom udělal nějakej plošňák, nic převratnýho, žádný SMD. Výsledek byl docela pěknej, bez otřepů, ale prý to trvalo hrozně dlouho. Já si mašiku prohlížel bohužel jenom cca 20 minut, neb jsme odjížděli na hory.
Tak že by kouzlo bylo v nástrojích?
Tyhle gravírovací frézy, co vypadají jako běžná 1-břitá fréza ale do špičky, jsem u Číňanů taky viděl.
Ale byly o dost dražší než jiné frézy nebo gravírovací jehly, tak se mi do té ceny moc nechtělo jít.
Možná nakonec nějaký vzorek zkusím koupit.
Že je to pomalé by mi zas tak moc nevadilo. Proti celému kolečku návrh, CAD a pak osazení a testování, je to celkem nepodstatné.
Navíc u bezobslužných procesů mě čas zas tak moc nepálí. Nikdy to nebudu dělat jako sériovku na kšeft, aby mě bolely nějaké minuty navíc.
Tyhle gravírovací frézy, co vypadají jako běžná 1-břitá fréza ale do špičky, jsem u Číňanů taky viděl.
Ale byly o dost dražší než jiné frézy nebo gravírovací jehly, tak se mi do té ceny moc nechtělo jít.
Možná nakonec nějaký vzorek zkusím koupit.
Že je to pomalé by mi zas tak moc nevadilo. Proti celému kolečku návrh, CAD a pak osazení a testování, je to celkem nepodstatné.
Navíc u bezobslužných procesů mě čas zas tak moc nepálí. Nikdy to nebudu dělat jako sériovku na kšeft, aby mě bolely nějaké minuty navíc.
Je to velmi pravděpodobné.
U těch malých nástrojů se dá hrozně těžko poznat jak kvalitně jsou nabroušené // vyrobené //.
Stačí aby úhel hřbetu byl o 2° nabroušený jinak a je to v čudu.
Také by jsi měl mít vyladěné řezné podmínky pro daný nástroj / materiál. Tedy přesné otáčky a posuv. Když to bude více materiál se trhá, když to bude méně, břit to neodřízne - sklouzne po materiálu a při dalším průchodu už je toho moc.
Nedávno jsem dokonce upravoval CNC soft, protože jsem mohl posuv zadávat po setinách na otáčku. Ukázalo se, že 0,03 je moc a 0,02 už málo. Tak jsem to předělával na tisíciny.
U stroje tohoto provedení bude hrát roli i netuhost, nevyvážení vřetene a z toho násedné rezonance. Docela by mne zajímalo jak mají ošetřenou rychlost posuvu u interpolací. Tedy zda je to skutečně vztaženo k vektoru dráhy. To ale z videa nebo čumendy nepoznáš.
Točí to pomalu (11.000 RPM) a jede ještě pomaleji (max. 170 mm/min) (https://wegstr.com/CNC-Wegstr-(English)). Tabulkové řezné podmínky to imho nebudou.
mimooborová naplavenina • kolowratský zázrak™ • NPS • GCU • HirthCalc • ncDP.ino
Neměl bys odkaz, kde jsou u číňana k mání?
Sieg SX4, Interkrenn IKD-400, Vernier Minishape 28
Včera jsem se opět dostal k vrtání DPS, vyzkoušel jsem nový vrták (XCAN 0.7mm) a vyšší posuv (F250 místo F100):
Je to o hodně lepší, časem z toho zkusím vymáčnout ještě více na nějaké testovací desce, tady jsem nechtěl příliš riskovat.
Dík všem za tipy, T.
mimooborová naplavenina • kolowratský zázrak™ • NPS • GCU • HirthCalc • ncDP.ino
Návrat k původnímu tématu.
Delší dobu jsem se potýkal z různýma bolístkama, ale vše už vypadá OK a tak znovu
"ke strojům".
Původní strojek jasně ukázal, že zvolené podepřené tyče jsou cestou do pekel. A protože jsem tam měl i několik designových problémků, rozhodnul jsem se k radikálnímu řezu. Lineáry, kuličkáče a pohyblivej portál. Na osu X jsem dal silnější motor (přesněji nejsilnější NEMA17), drivery zůstaly stejné a řízení Gravos taky. Protože jsem se snažil použít maximální množství původních dílů, jsou někde díry navíc, ale hlavně pod pohyblivým portálem není místo na elektroniku a tak šla vedle do krabičky. Pro drivery jsem místo původního tiskárnového použil klasický UNO shield, kterému jsem vypreparoval zbytečnosti. Malá destička u Gravosí desky je pouze galvanické oddělení referencí. Dva větráčky nejsou potřeba, ale při napájení 27V bych musel řešit ještě napáječku 12V a tak jsou větráky v sérii a pohoda.
Proč 27V? Ještě z původní výroby mi zbylo ve skladu několik zdrojů, viz. obrázek. Základem je nádherné trafo 550W s velmi hezkými napětími. 12V + 22~ + 34V to vše v 10A provedení. Na 12 a 34V jsem vyměnil kondíky, 22V jsem vyvedl na "zádíčka krabice" na 20A můstek a kondíky 4G7 a to je těch 27V. Dal jsem testík, na 34 a 27V zátěž 4,7 ohm a 12V 2,3 ohmy. Po dvou hodinách jsem měl na dílně trochu smrad z hodně teplejch odporů, ale trafo bylo pouze vlažné. Tak jsem udělal ještě jednu "úpravu". Primár má 220, 230 a 240V odbočky. Odmotal jsem je a ještě ubral závity na 205V základního primáru a pak jsem domotal drátem o průměru 1,2mm dalších 15+15V. Těch 15V je kompromis mezi délkou drátu a oserem při motání v hotovém trafu. (C trafa a toroiny se motají mnohem lépe) Nakonec jsem tam vrátil tepelnou pojisku a celé nové vinutí zalakoval. Proč to? Mám naprosto excelentní zdroj pro krokáče všech velikostí, ale krom toho dostatečně silný zdroj 200 střídavých pro mé Omroní serva. Když zapnu driver na místních 239V, je po chvíli žhavý, mé upravené trafo dává 205V, když ho zatížím cca 3A tak 202V. Další info už bude finální video.
Delší dobu jsem se potýkal z různýma bolístkama, ale vše už vypadá OK a tak znovu
"ke strojům".
Původní strojek jasně ukázal, že zvolené podepřené tyče jsou cestou do pekel. A protože jsem tam měl i několik designových problémků, rozhodnul jsem se k radikálnímu řezu. Lineáry, kuličkáče a pohyblivej portál. Na osu X jsem dal silnější motor (přesněji nejsilnější NEMA17), drivery zůstaly stejné a řízení Gravos taky. Protože jsem se snažil použít maximální množství původních dílů, jsou někde díry navíc, ale hlavně pod pohyblivým portálem není místo na elektroniku a tak šla vedle do krabičky. Pro drivery jsem místo původního tiskárnového použil klasický UNO shield, kterému jsem vypreparoval zbytečnosti. Malá destička u Gravosí desky je pouze galvanické oddělení referencí. Dva větráčky nejsou potřeba, ale při napájení 27V bych musel řešit ještě napáječku 12V a tak jsou větráky v sérii a pohoda.
Proč 27V? Ještě z původní výroby mi zbylo ve skladu několik zdrojů, viz. obrázek. Základem je nádherné trafo 550W s velmi hezkými napětími. 12V + 22~ + 34V to vše v 10A provedení. Na 12 a 34V jsem vyměnil kondíky, 22V jsem vyvedl na "zádíčka krabice" na 20A můstek a kondíky 4G7 a to je těch 27V. Dal jsem testík, na 34 a 27V zátěž 4,7 ohm a 12V 2,3 ohmy. Po dvou hodinách jsem měl na dílně trochu smrad z hodně teplejch odporů, ale trafo bylo pouze vlažné. Tak jsem udělal ještě jednu "úpravu". Primár má 220, 230 a 240V odbočky. Odmotal jsem je a ještě ubral závity na 205V základního primáru a pak jsem domotal drátem o průměru 1,2mm dalších 15+15V. Těch 15V je kompromis mezi délkou drátu a oserem při motání v hotovém trafu. (C trafa a toroiny se motají mnohem lépe) Nakonec jsem tam vrátil tepelnou pojisku a celé nové vinutí zalakoval. Proč to? Mám naprosto excelentní zdroj pro krokáče všech velikostí, ale krom toho dostatečně silný zdroj 200 střídavých pro mé Omroní serva. Když zapnu driver na místních 239V, je po chvíli žhavý, mé upravené trafo dává 205V, když ho zatížím cca 3A tak 202V. Další info už bude finální video.
Vidím, že hybridní technologie Ti nejsou cizí.
Chápu to správně, že Gravos vymýšlí signály DIR/STEP a ten Arduino CNC shield je tam jen proto, že slouží jako držák pro malé Pololu drivery?
Tedy jen jako ušetření práce, abys nemusel na univerzálku napájet pinové lišty?
Takže ve finále to má vlastnosti obou: je to drahé (Gravos), pracné a z levných komponent (CNC shield, úpravy).
(promiň, nechtěl jsem Tě zlobit)
Trochu mě zarazilo co jsi psal o 200V napájení driverů Omron. Že s vyšším napětím hřeje.
Nevím, jaký konkrétní driver máš. Ale když je na nějaké průmyslové technice napsáno "napájení 200V", tak se často myslí nikoli napětí přesně 200V, ale "třída 200V".
Tedy v praxi většinou rozsah napájení 200-240V.
A hlavně mě nenapadá, co by na spínaném zdroji (který tam vevnitř určitě je) mělo nějak zásadně hřát v případě, kdy místo AC 200V použiješ AC 240V.
Samozřejmě Ty jsi na to ale sahal, takže máš pravdu. Každopádně zajímavé.
Chápu to správně, že Gravos vymýšlí signály DIR/STEP a ten Arduino CNC shield je tam jen proto, že slouží jako držák pro malé Pololu drivery?
Tedy jen jako ušetření práce, abys nemusel na univerzálku napájet pinové lišty?
Takže ve finále to má vlastnosti obou: je to drahé (Gravos), pracné a z levných komponent (CNC shield, úpravy).
(promiň, nechtěl jsem Tě zlobit)
Trochu mě zarazilo co jsi psal o 200V napájení driverů Omron. Že s vyšším napětím hřeje.
Nevím, jaký konkrétní driver máš. Ale když je na nějaké průmyslové technice napsáno "napájení 200V", tak se často myslí nikoli napětí přesně 200V, ale "třída 200V".
Tedy v praxi většinou rozsah napájení 200-240V.
A hlavně mě nenapadá, co by na spínaném zdroji (který tam vevnitř určitě je) mělo nějak zásadně hřát v případě, kdy místo AC 200V použiješ AC 240V.
Samozřejmě Ty jsi na to ale sahal, takže máš pravdu. Každopádně zajímavé.