Tak to ti závidím. U nás byly velké dílny - v podstatě taková malá fabrika. Byla tam velká soustružna, frézárna, kovárna, zámečna, truhlárna, svařovna. Pak brusky nástrojová BN102, nějaká hrotová, velká svislá rovinná, magnetka SPC20. Pak tam byl taky šeping velikosti tak HM45, ale ten to nebyl, svislá obrážečka, rámová pila, sloupové vrtačky.soustružník píše: ↑1. 9. 2020, 9:31Myslel jsem, že v minulosti byly jednotné učební osnovy pro školy stejného druhu, ale vždy mě překvapí, že některé SPŠ strojní neměly vybavení a někde údajně ani dílenská výchova nebyla. Svářečák u nás tedy také udělat nešel, na to byly učební obory. Zkusili jsme si ale více věcí než řada vyučených se kterými jsem mluvil. Byla tam kovárna - 2 dvojvýhně, kovadliny, prorážecí deska, Ajax. Kovali jsme špičku, kramli, lavičník, kovářsky svářeli kroužek, zkusili přitloukat perlíkem a Ajaxe. Vedle ve svařovně jsme zkoušeli svářet autogenem a elektrikou, byl tam předpotopní usměrňovač, Praga P 500 a nějaké trafo. V zámečnické dílně jsme rýsovali pravítkem a jehlou a pak nádrhem na desce a perfektoru, podle orýsování zkusili něco ručně uříznout a opilovat ve svěráku, ustřihnout ručními, pákovými a tabulovými nůžkami a vyvrtat na stolní, sloupové, stojanové a radiální vrtačce. V brusírně jsme ručně brousili špičku, sekáč a vrták. Zběžně nám spíš ukázali práci na BUA 20, BPH 20, BN 102 a ostření soustružnických nožů. Zkusili jsme strojní pilu PR 20. Soustruhů tam bylo asi 6, Volman, SV 18, polský s digitálním odčítáním, fungl nový S 32, 16i611P. Zkusili jsme pár základních operací, něco navrtat, vyvrtat, osadit, upíchnout podle výkresu. Něco jsme frézovali, ukázali nám práci odvalovací frézky Volman a také tehdy nové CNC frézky. Vodorovnou obrážečku jsme použili, svislou nám asi jen ukázali. V truhlárně jsem moc nepobyl, ale byla tam pásová pila, protahovačka, cirkulárka, spodní frézka, soustruh na dřevo. A také jsme uklízeli uhlí, převáželi cihly na kárce a pod. Samozřejmě to bylo jen velmi povrchní seznámení v rámci 3 hodin týdně, ale určitou představu to člověku dalo.
Nicméně jak to vypadalo v reálu - ještě tak jsme si hodně zkoušeli v zámečně a truhlárně. Pak ještě celkem v kovárně, ale tam už to sklouzávalo, že se dělali nějaké věci na kšeft ve velkém počtu ks. Soustružení - to už jsme si snad jen akorát každý vyzkoušel, jak se ustavuje nůž proti hrotu v koníku a pak už se jeli jen kšefty (kvanta nějakých čepů pro kolečka do takových vozíků atd.). Ve frézárně jen teoretizování a pak zase honění kšeftů - já třeba snad celých 1/4 jen dělal rádiusy na nějakých deskách, prostě mě postavili před seřízený stroj a tady toč tuhle kličkou a makej. Na magnetce jsem dělal 1x když po chtěli abych přebrousil nějakou podložku na konkrétní rozměr v mm, stejně tak na šepingu přerovnání nějaké destičky. Svislou obrážečku jsem tam v chodu nikdy neviděl, stejně tak jakoukoliv z těch dalších brusek. Tj. že by nám ukázali něco na hrotové to nehrozilo.
Prostě celé to bylo o tom, že škola sehnala nějaké kšefty - malosériové výroby a ze studentů se tam udělali dělníci. Nebo spíš robotníci protože vyjma blbých keců když někdo něco zkazil (abych byl fér tak ne u každého učitele, záleželo případ od případu) z toho nikdo nic neměl. Vím, že měl někdo dokonce platit zlomený list z té rámové pily. Takže ne jen že nás prakticky nic moc nenaučili, ale ani nic nepředvedli jak se nějaké úkony dělají. Teoretizování jsem slyšel až dost na technologii, ale vidět to je něco jiného.
Asi šlo o to, že to byla nějaká VHčka z kterých měli dílnaři peníze. Akorát byli líní to dělat po pracovní době, tak to přehodili na nás. A samozřejmě každý zkažený kus byl jejich mínus. Co jsem slyšel, tak třeba tuším v Nitře na průmyslovce byly taky VHčka. Akorát že se to dělalo po vyučování a mohl si přijít vydělat každý ze školy kdo chtěl - ne jen učitelé z dílen, ale i ostatní učitelé (jako pochybuju že by tam šla třeba češtinářka) a snad i studenti.