CNC Fórum

Ten tranzistor navíc se používá asi na brzdnej odpor, nevim přesně jak to pracuje, asi to má vybít zpětně indukovaný napětí při brzdění stejnosměrným proudem, nevim nikdy jsem to nepoužíval. Já brzdnej odpor používat nebudu, proto mi jeden tranzistor zbude nevyužitej.
Napájení řídícího jednočipu zajišťuje ten měnič sám (nechci rejpat, ale je to spínanej zdroj, kterej je regulovanej pomocí PWM). Tenhle zdroj jsem využít na brzdu nechtěl kvůli rušení a zatížení, řízení je galvanicky oddělené od výkonové části a brzda bere skoro 1A.

robot2 píše: ↑18. 10. 2020, 12:07 Koukal jsem na ten rexroth hcs01.1 a tam je brzda napájená z 24V a vypadá to že se musí přivést z externího zdroje.
Jinak brzda se musí odbrzdit vždy, i když jí nepotřebuju. Nemůžu točit se zabrzděným motorem, to snad je jasné. Mě se navíc brzda hodí, chci motor využít jako vřeteno do malé frézky a to že bude v klidu brzděné se hodí při upínání nástroje.

Ta síla brzdy je fakt malá, to překonáš každým klíčem. (pokud to není 4kw servo)

Já rád používám rychloupínací sklíčidlo (i na malý frézy) a tu brzdu rukou určitě nepřetočim. Nevim jakou má sílu brzda, motor má psanejch 7Nm při 3000 ot/min, takže přinejhorším by pomohl i motor .

Hele nejak si v jednotlivej postech odporujes. Jednou pises mam vykonovou cast z menice a ridim ji, pak menic si jednocip napaji, bez rejpani, sam.
Pak studujes manual rexrothu, vyzvejkni se podle pravdy, mam, nemam, stavim, mam neco... Pak se ti da poradit.

A co si na tom odporuje? Rozebral jsem frekvenční měnič, odstranil jsem řídící desku a zbyla mi silová část, která obsahuje usměrňovač, filtraci, IGBT modul + drivery, měření proudu, pomocný zdroj a další věci. A tomu jsem si udělal vlastní řízení pro servomotor.
A když mi někdo dal typ na měnič co si brzdu napájí sám, tak jsem si akorát stáhl návod k obsluze a podíval se jak je to zapojený, nevím co na tom hledáš za nepravdy.

A aby to bylo úplně jasný - to dodělaný řízení je napájený z toho pomocnýho zdroje co je na originál výkonový části.

No vidíš, a tím jsi měl začít. Ale bohužel stále platí to o kočkopsovi, když už to děláš takhle hezky pořádně, udělej i tu brzdu pořádně, malý 24V zdrojek má pár součástek a na kvalitu výstupního napětí nemusíš tak hledět, jako na napájení elektroniky.

robot2 píše: ↑18. 10. 2020, 1:14 ... Napájení řídícího jednočipu zajišťuje ten měnič sám (nechci rejpat, ale je to spínanej zdroj, kterej je regulovanej pomocí PWM). ...

Já taky nechci rejpat. Ten zdroj je sice regulovaný pomocí PWM, ale zřejmě na něm bude trafo, že?

Ano pomocný zdroj má transformátor. A? Já jsem jen odpověděl na otázku "jestli chci napájení jednočipu taky z PWM". To sice úplně nedává smysl, ale při troše dobré vůle se to dá pochopit jako jestli chci výstupní napětí zdroje regulovat pomocí PWM. A to přece každý dobrý pulzní zdroj dělá ne?

Spínaný zdroj je ve své podstatě běžný zdroj se snižujícím transformátorem. Jen na rozdíl od běžného zdroje místo frekvence 50Hz používá frekvenci v desítkách nebo stovkách kHz. Takže pak to trafo vychází mnohem menší. Ale princip je stejný. Jako bonus to ještě můžeš v nějakém rozsahu řídit.

Ale pokud chceš jen pomocí PWM ze 325V udělat bez trafa 24V, tak z toho neděláš klasický zdroj (na to tam schází to trafo), ale děláš z toho DC-DC step-down měnič.
U trafa celkem snadno dosáhneš téměř libovolného poměru mezi vstupním a výstupním napětím. U DC-DC měniče už to při hodně vysokém poměru nevychází moc dobře. A tady by byl ten poměr proklatě vysoký.

S tím že se na větší poměry vstupního/výstupního napětí používají spíš měniče s transformátorem bych souhlasil. Ale další důvod bude i to že transformátor obě napětí galvanicky oddělí. Dnes existují integrované obvody které umí DC/DC měnič z 300V na malé napětí, např 5V. Brzda ale není tento případ. Nepotřebuju přesně stabilizovat 24V (ani to není bez cívky a elytu možné, leda lineární stabilizátor který by "spálil" 90% energie). Já potřebuju dostat do toho magnetu energii která bude přibližně stejná jako kdybych ho napájel 24V DC. Mě spíš dělá starosti napětí indukované při rozepnutí tranzistoru, to asi hodně přesáhne těch 300V. Nejjednodušší řešení by byla antiparalelní dioda, ale netuším jaká bude energie těch pulzů - aby tam nebyly velké ztráty. Asi to bubu muset vyzkoušet na nižším napětí abych si udělal obrázek.

Trochu cti mezi radky, rika se tomu ironie... Nikdo te nenuti napajet jednocip z pwmka
Dobre dimenzovany tranzistor to vydrzi, jen ten dc/dc uz asi ne, o nej bych mel strach.

Ono by to teorrticky islo, len to chce taku lepsiu tlmivku, jednu rychlu diodu a nejaky kondik. Lenze prrco si do masiny tahat stietove napatie do dievky ktora je na 24v tj s velkou pravdepodobnostou nema izolacne pevnosti na sietove napatie....

Jo, to už jsem psal na začátku že jedna z věcí kterou si nejsem jistej je napěťová pevnost cívky (vinutí) elektromagnetu brzdy. Na druhou stranu ten elektromagnet je navinutý stejným drátem jako stator motoru takže by teoreticky mohl mít stejné izolační vlastnosti. K tomuto by se mohl vyjádřit někdo, kdo má zkušenosti s navíjením motorů. Jsou nějaké speciální požadavky na vinutí statorů asynchronních motorů na síťové napětí z hlediska napěťové pevnosti (prokládání vinutí izolačními vrstvami atd.), nebo se spoléhá jen na izolaci drátu?

Jiste to pujde a jiste najdes zpusob jak to udelat a taky to jiste bude pracnejsi a drazsi nez to udelat beznym zpusobem.