trnkav píše: ↑3. 6. 2022, 7:51
Děkuji všem za odpovědi.
Děkuji
zkusím vysvětlit na příkladu, proč Ti z toho lezou ty dráty.
V prvé řadě si musíš uvědomit, že klíčové je, aby tříska měla správný průřez - protože jinak jí prostě "nesmotáš" tím utvařečem, nebo nerozlámeš lamačem. Empiricky se ví, že by to mělo být třeba 4:1 nebo klidně i víc "páskový". Tomu třeba odpovídá hloubka záběru milimetr a posuv těch 0.2
Pak je ta tříska před napěchovánímj a natvářením obdélník s rozměry 1x0.2, s tím, že na jedné straně bude relativně malý "lem" s radiusem po radiusu destičky.
-----------
Ty jsi z nějakého důvodu (abys minimalizoval řezné síly) zvolil hloubku řezu 0.3. Takže posuv by měl být 0.3/ (třeba) 4 -5.
Takže 0.08 a pak to bude mít poměry a krát b jako ta tříska doporučená na krabičce při 1/0.2.
Ovšem ikdyž budeš mít ten správný posuv těch 0.08 a destičku, co bylo dělaná na minimální posuv 0.2 (utvařeč je pro 0.2 posuv), tak to nemůže vůbec fungovat, protože ten utvařeč pro 0.08 by měl být cca míň než poloviční - opět aby byly zachované poměry při tváření a tudíž se to mohlo motat a hlavně lámat. A to zdaleka není všechno. Destička má nějaký radius a opět platí, že úplně totální minimum je hloubka řezu 2/3 radiusu, správně by bylo tak alespoň 2x radius a výborně třeba 5x radius (tj. těch R0.2, pro přísuv milimetr a posuv 0.2). Protože pokud je pro malou hloubku řezu příliš velký radius, tak nůž jednak změní úhel nastavení (z straňáku se stane jako uběrák - tj třeba 45°) a hlavně z páskové třísky se stane "koryto" ("okap"), protože netočíš pak straňákem, ale jako tvarovým nožem s radiusem - a ten radius na třísce po radiusu destičky se pak blbě ohybá (si zkus smotat okap a pak kus plechu, co bude stejně široký, ale placatý - bez toho radiusu). Tříska tudíž bude nestabilní a nemotatelná, takže ejhle - je tu ten drát.
Takže logicky prostě nemůžeš pro malé přísuvy a malé (tj. adekvátní) posuvy použít běžný (velký) radius, ale musíš opět zachovat rozumné poměry.
Takže třeba pro ten přísuv 0.3, by byl rozumný radius (třeba) 0.05 a nebo 0.1 - opět - abys zachoval poměry a tříska nebyla koryto, ale ten pásek, co se v tom utvařeči snadno smotá a proto se i může rozlámat.
Problém ovšem je, že životnost takové destičky bude proti klasice (hloubka řezu 1mm, posuv0.2) bude o řád či spíš ještě menší, protože na odhrabání stejného množství materiálu, bude délka třísky - co se šoupe tříska po destičce devítinásobná (je třetinový posuv a třetinový přísuv), tudíž to budeš hlodat 9x déle, funkční část břitu navíc bude taky třetinová.
K tomu ještě je malý radius (0.1) - takže to taky trpí víc - prostě to snížení řezných sil zmenšením průřezu třísky znamená vždy fatální snížení životnosti nástroje a fatální prodloužení obrábění.
No a teď si ještě můžeš zkusit koupit takovou destičku - R0.1 nebo R0.05
a utvařeč pro posuv 0.08 - to asi fakt nepůjde, protože žádný výrobce nemá potřebu dělat destičky, co vydrží desetinu, co konkurence. Samozřejmě, tobě to je v kusovce jedno, protože to potřebuješ vůbec vyrobit a životnost pro ten 1 ks i tak bude dostatečná.
Proto se taky dělají ty blank destičky a nebo přebrušuje komunál nebo dělají pájené nože - abys mohl dělat co jinak by vůbec nešlo a nižší životnost si pak pomužeš zlepšit tím, že upravíš řeznou rychlost tak aby to vydrželo zase tak nějak rozumně. Výkony (kg třísek/min) jsou sice v xxxxxx, ale hlavně nelezou z toho ty dráty a nejsou velké řezné síly.
------------------
takže závěr - vždy je třeba volit maximální hloubku a adekvátní posuv, co pro danou drsnost, tuhost mašiny a výkon motoru a upnutí lze, pokud to musíš omezit, tak tomu omezení musíš přizpůsobit i všechno ostatní.
--------------
Čísla nahoře jsou jenom informativní - aby to někdo nebral jako totální dogma.