Vesmírná stanice
Moderátor: sysel
Nepřijde Vám to jenom tahák na prašule?
https://gatewayspaceport.com/the-gateway/
https://www.youtube.com/watch?v=s-XlWP4Q4Ds
Jenom když si vezmu to, že to bude 240m svařovaný prstenec, tak teplotní roztažnost to musí roztrhat na kusy.
Taky se udává průměr prstence 400m aby člověk nepociťoval nepříjemné pocity. To taky nějak nesedí.
A na těch stránkách je málo informací, hlavně jak zaplatit příspěvek, to tam je.
https://gatewayspaceport.com/the-gateway/
https://www.youtube.com/watch?v=s-XlWP4Q4Ds
Jenom když si vezmu to, že to bude 240m svařovaný prstenec, tak teplotní roztažnost to musí roztrhat na kusy.
Taky se udává průměr prstence 400m aby člověk nepociťoval nepříjemné pocity. To taky nějak nesedí.
A na těch stránkách je málo informací, hlavně jak zaplatit příspěvek, to tam je.
Neber vážně vše, co si kde někdo vyfantazíruje. Mají ty lidi vůbec s něčím praktickou zkušenost, nebo je to jen tak někdo kdy si něco usmyslel? Proč by měl dávat někdo peníze jim, aby to oni pak jen zadali někomu, kdo to umí jako SpaceX, Boeing, Blue Origin atd., když může jít rovnou na tyhle firmy?? Atd. atd. ...
A hlavně kolik by to celé stálo. Úvahy na něco podobné byly už tuším v 70. letech a tenkrát to někdo hrubě nacenil na 1 bilion USD. Dnes jsme cenově někde jinde, zase jsou v současnosti o dost levnější lety (kterých bude potřeba neskutečné kvanta), než byl start Saturn V.
Jako udělat to, aby se to vlivem tepelných dilatací netrhalo - to si dovedu představit nějaké řešení.
Tipy, co bude místo ISS a kdo to bude reálně stavět už jsou celkem dané.
A hlavně kolik by to celé stálo. Úvahy na něco podobné byly už tuším v 70. letech a tenkrát to někdo hrubě nacenil na 1 bilion USD. Dnes jsme cenově někde jinde, zase jsou v současnosti o dost levnější lety (kterých bude potřeba neskutečné kvanta), než byl start Saturn V.
Jako udělat to, aby se to vlivem tepelných dilatací netrhalo - to si dovedu představit nějaké řešení.
Tipy, co bude místo ISS a kdo to bude reálně stavět už jsou celkem dané.
S pozdravem
Ing. Aleš Honsa
Ing. Aleš Honsa
Podle mě, kdyby to někdo stavěl, tak to nemůže být svařenec jako jeden kus. Nebo myslíte, že ano?
Ona kdyby se teplota na povrchu střídala +-100°C, tak na průměru to udělá +-0,6m. Ovšem to nemůžou dopustit, bude to muset mít izolaci a nějaké topení a to už i od začátku stavby.
Ona kdyby se teplota na povrchu střídala +-100°C, tak na průměru to udělá +-0,6m. Ovšem to nemůžou dopustit, bude to muset mít izolaci a nějaké topení a to už i od začátku stavby.
Pominu-li, že je to celé blbost, tak udělat třeba ocelový most o délce 240m se taky dá, ne?
Ono by se ty teploty konstrukce možná zas tak moc neměnily, řekl bych. Délka "noci" nebude moc velká. A v tom skorovakuu se asi konstrukce zas tak moc rychle ochlazovat nebude.
Ale toto platí jen za předpokladu, že Slunce svítí furt.
Já tomu moc nevěřím a myslím si, že ho na noc vypínají. Zvlášť dneska, když jsou drahé energie.
Ono by se ty teploty konstrukce možná zas tak moc neměnily, řekl bych. Délka "noci" nebude moc velká. A v tom skorovakuu se asi konstrukce zas tak moc rychle ochlazovat nebude.
Ale toto platí jen za předpokladu, že Slunce svítí furt.
Já tomu moc nevěřím a myslím si, že ho na noc vypínají. Zvlášť dneska, když jsou drahé energie.
Řekl bych, že během stavby by se jim to chovalo jako bimetalový pásek s destruktivními účinky. Teplotní namáhání konstrukce může být 300°. Proto si myslím, že by tam byla nutná izolace a stejnoměrné vytápění celého povrchu už během výstavby. Nějaký topný panel by mohl být součástí už toho základního panelu. Takže tahle stavba by potřebovala napřed vybudovat vesmírnou sluneční elektrárnu. 1ha by mohl stačit.
To teplotní namáhaní není nijak strašné. Vtip je v tom, že nosná konstrukce je ukryta pod pláštěm a izolací. Ve vakuu se teplo šíří výhradně zářením, tak stačí na odstínění poměrně tenká lesklá fólie - to už kdysi odzkoušeli američané na Skylabu. Při startu se jim utrhl solární panel s kusem pláště. Tak to nahradili "parapletem" z fólie a stanice pak fungovala celkem dlouho.bobik píše: ↑19. 6. 2022, 6:26 Řekl bych, že během stavby by se jim to chovalo jako bimetalový pásek s destruktivními účinky. Teplotní namáhání konstrukce může být 300°. Proto si myslím, že by tam byla nutná izolace a stejnoměrné vytápění celého povrchu už během výstavby. Nějaký topný panel by mohl být součástí už toho základního panelu. Takže tahle stavba by potřebovala napřed vybudovat vesmírnou sluneční elektrárnu. 1ha by mohl stačit.
Větší problém bude na této konstrukci zajistit dostatečné chlazení.
Elektrikář, mechaniku dělám jen z donucení a jako hobby.
Mex: Já jsem četl, že EU plánuje těžbu paliva pro fúzní reaktory na slunci. Prý tím budou řešit energetickou krizi. Plán je takový, že těžit se bude výhradně v noci, aby horníci v rozpáleném slunci neshořeli. V noci tedy slunce musí být vypnuté, to je jasné.
No jo, ale ktera to bude noc - evropska nebo dejme tomu australska?
Mate vice info, jako obvykle dobre informovani?
Nebo se bude misto tezby po Slunci posouvat, tak jako se posunuje noc po Zemi?
Kostka těžko vysvětlí úsečce, natož bodu, že život má i jiné dimenze než má ten jejich ...
lapa: Jak zapadne slunce nad Bruselem, tak se to prostě vypne a začne se těžit.
-
- Sponzor fora
- Příspěvky: 8164
- Registrován: 16. 7. 2006, 12:33
- Bydliště: Praha Bohnice + Roudnice nad Labem
- Kontaktovat uživatele:
BTW, není náhodou rotující prstenec nestabilní? Osobně bych tam přidal další tažené výztuhy, až by to vypadalo jak kolo od bicyklu Ty ohybové momenty v prstenci by mě znervózňovaly.
Aleš Procháska
Je to celý jen krásná idea. Absolutně nepočítají se základními fyzikálními zákony a řadou technických věcí, jen si udělali krásná videa a teď půjdou tahat prachy z lidí.
Třeba už jen to krásné vyložení materiálu ze Starshipu a jeho sbírání robůtkem a dopravování na stanici, která se poměrně velmi rychle zvětšuje. Už vás někdy zarazilo, proč dělaj takový problém z dokování raket na ISS nebo kdekoli k čemukoli? Proč sakra prostě jen nepřiletí a nepřipojí?
Jen málokdo si uvědomuje, že jde dva předměty velmi různé hmotnosti, které obíhají stejnou planetu (gravitaci). Oba předměty mají tak zcela jinou přirozenou oběžnou dráhu. Ne, nepohybují se po přímce, ale po kružnici (ještě vtipněji elipse). A vy se snažíte aby dva různě těžké předměty měly stejnou rychlost na stejné dráze, když jsou přitom přitahovány různou silou...
Takže už jen ten robůtek co si vyzvedává panely z tý hromady je dobrý scifi, vyžadující sakra počítání a sakra paliva na udržení se na stejné oběžné dráze, a to palivo bude žrát prakticky neustále. Ve skutečnosti jim ta hromada odletí do kšá. A pak to hromadí na jedný velký konstrukci, která by se technicky musela už během výstavby posunovat dál a dál od země, jak bude těžší a těžší. A nakonec ten malej robůtek bude mít sakra co dělat aby se udržel vůbec poblíž tý stanice, natož na ní něco nějak přesně skládat.
Tahle nesourodá oběžná dráha je něco, co málokomu dochází. Existuje na to jedna krásná hra, kde si to můžete na vlastní kůži vyzkoušet. A řeknu vám, že zaparkovat ručně jednu loď ke druhé na oběžné dráze je manuálně téměř nemožné a velmi rychle vám to sežere zásoby paliva. Navigační počítač to zvládne o poznání lépe, přeci jen, je to počítač, ale taky má jen omezený počet případných pokusů, kvůli palivu. A i ten má co dělat aby to dal jakž takž v toleranci.
Takže tyhle znova a znova vytahovaný projekty jsou jen krásné prezentace, jak by to vypadalo, kdyby jsme se vyprdli na fyzikální zákony.
Třeba už jen to krásné vyložení materiálu ze Starshipu a jeho sbírání robůtkem a dopravování na stanici, která se poměrně velmi rychle zvětšuje. Už vás někdy zarazilo, proč dělaj takový problém z dokování raket na ISS nebo kdekoli k čemukoli? Proč sakra prostě jen nepřiletí a nepřipojí?
Jen málokdo si uvědomuje, že jde dva předměty velmi různé hmotnosti, které obíhají stejnou planetu (gravitaci). Oba předměty mají tak zcela jinou přirozenou oběžnou dráhu. Ne, nepohybují se po přímce, ale po kružnici (ještě vtipněji elipse). A vy se snažíte aby dva různě těžké předměty měly stejnou rychlost na stejné dráze, když jsou přitom přitahovány různou silou...
Takže už jen ten robůtek co si vyzvedává panely z tý hromady je dobrý scifi, vyžadující sakra počítání a sakra paliva na udržení se na stejné oběžné dráze, a to palivo bude žrát prakticky neustále. Ve skutečnosti jim ta hromada odletí do kšá. A pak to hromadí na jedný velký konstrukci, která by se technicky musela už během výstavby posunovat dál a dál od země, jak bude těžší a těžší. A nakonec ten malej robůtek bude mít sakra co dělat aby se udržel vůbec poblíž tý stanice, natož na ní něco nějak přesně skládat.
Tahle nesourodá oběžná dráha je něco, co málokomu dochází. Existuje na to jedna krásná hra, kde si to můžete na vlastní kůži vyzkoušet. A řeknu vám, že zaparkovat ručně jednu loď ke druhé na oběžné dráze je manuálně téměř nemožné a velmi rychle vám to sežere zásoby paliva. Navigační počítač to zvládne o poznání lépe, přeci jen, je to počítač, ale taky má jen omezený počet případných pokusů, kvůli palivu. A i ten má co dělat aby to dal jakž takž v toleranci.
Takže tyhle znova a znova vytahovaný projekty jsou jen krásné prezentace, jak by to vypadalo, kdyby jsme se vyprdli na fyzikální zákony.
Ten blbec, kterej to vyrobil, pač mu zapoměli říct že to nejde vyrobit
Hele, to se mi nezdá.
Máš to ověřené?
Nějak nemůžu uvěřit tomu, že by EU chtěla něco těžit. Slovo "těžba" je v Evropě něco jako sprosté slovo.
Každá těžba něco nevratně poškozuje, a to my Evropané přece neděláme. My koupíme hotový výrobek z Číny.
Nehledě na to, že jako skupuje Čína celou Afriku, tak určitě už velmi brzy bude mít skoupená i těžební práva na Slunci.