Ten původní spalovací prostor funguje celkem slušně i bez regulace a přívodu sekundárního vzduchu. Je to jednoduché a proto oblíbené ........ale dokonalé to rozhodně není. Když se udělá otevřené topeniště, kde dřevo leží, tak už to tak dobře nefunguje ............ aby to zase fungovat začalo, tak se to dá vyřešit přechodem z topeniště do sudu pomocí takového prostoru ve tvaru dvou proti sobě obrácených "J" , kde se spaliny ještě domixují s předehřátým sekundárním vzduchem. Pak to má vzhled normálního topeniště s dvířky. Funguje to dobře, nečudí to do prostoru, dá se to zregulovat.Raketová kamna
RaS: Hlavně že je to jasné Ten původní spalovací prostor funguje celkem slušně i bez regulace a přívodu sekundárního vzduchu. Je to jednoduché a proto oblíbené ........ale dokonalé to rozhodně není. Když se udělá otevřené topeniště, kde dřevo leží, tak už to tak dobře nefunguje ............ aby to zase fungovat začalo, tak se to dá vyřešit přechodem z topeniště do sudu pomocí takového prostoru ve tvaru dvou proti sobě obrácených "J" , kde se spaliny ještě domixují s předehřátým sekundárním vzduchem. Pak to má vzhled normálního topeniště s dvířky. Funguje to dobře, nečudí to do prostoru, dá se to zregulovat.
Ten původní spalovací prostor funguje celkem slušně i bez regulace a přívodu sekundárního vzduchu. Je to jednoduché a proto oblíbené ........ale dokonalé to rozhodně není. Když se udělá otevřené topeniště, kde dřevo leží, tak už to tak dobře nefunguje ............ aby to zase fungovat začalo, tak se to dá vyřešit přechodem z topeniště do sudu pomocí takového prostoru ve tvaru dvou proti sobě obrácených "J" , kde se spaliny ještě domixují s předehřátým sekundárním vzduchem. Pak to má vzhled normálního topeniště s dvířky. Funguje to dobře, nečudí to do prostoru, dá se to zregulovat.No já přemýšlím s kámošem o tý sušárně na dřevo,tak 4m.Má kontak do lesa,tak by se dalo topit dřevem.Nějak to skombinovat,třeba s těma kamnama.Potřebuju nějaký plánek na tu sušárnu.
http://www.nejenkrby.cz/krbova-kamna-kr ... m-3-bm/211" onclick="window.open(this.href);return false;Já myslím,že to mám.Průměr 20 a jestli je cena 4 kila za 3m to to je dobrý,manipulace na ohýbání do lavice určitě supr.
-
josef.lipka
- Příspěvky: 59
- Registrován: 23. 11. 2011, 8:22
K průměru trubek. Je určitě vhodné dodržet zásadu, že průřez trubek v části akumulační by měl být větší než průřez vodorovné spalovací komory a přikládací části. Už proto, že je tam horký vzduch a ten má větší objem než ten, který se nasává. To je jasné. Taky mi je jasné, že se každý snaží dát ty tenké, aby "ušetřil", přece jen, když se mají koupit, tak jsou drahé. Čili, jaký průřez vstupního otvoru a spalovacího prostoru si udělám, tak výstupní průřez musí být větší a ne stejný. Kolikrát větší průřez to musí být ještě nevím. Ale průměr 200mm se mi zdá už trochu moc. Jestli si matně vzpomínám na fyziku a proudění vzduchu v trubkách, tak by se zvětšováním průřezu měla snižovat rychlost a klesat transportní ztráty s kvadrátem rychlosti, ztráty také záleží na tvaru trasy. V tenkých trubkách musí spaliny proudit rychleji a ztráty rostou s rychlostí. Zatáčky, nerovnosti, drsný povrch ztráty ještě zhorší. Jestli tenké trubky, tak rovná trasa a fuk do komína.
Bečka má průměr skoro 60cm, takže od okraje bečky doprostřed k vnitřnímu komínu je 30 cm, pokud by tedy díra pro přikládání dřeva byla hned u okraje bečky, tak je to min rozměr vodorovného spalovacího prostoru. A protože vnitřní komín v bečce má být 2x tak dlouhý než vodorovný spalovací prostor. Z toho plyne délka min. 60 cm komína v bečce.
S názorem na přívod externího vzduchu plně souhlasím a bez toho kamna realizovat nebudu. Prozatím sbírám názory, snažím se oddiskutovat možné vylepšovačky ke zvýšení komfortu a až pak se do toho pustím. Udělat nefunkční monstrum mě neláká a následné úpravy už vůbec ne. Musím rozumět tomu co dělám a proč to dělám.
Přívod externího vzduchu zvýší komfort, nebude čoudit do místnosti, ale musí být nad dřevem poklop. To hlavní podle mně je to, že ke spalování 1kg dřeva je třeba 4 až 10m3 vzduchu a ten musím odebírat z vytápěné místnosti. Stejně ten vzduch musím do kamen nějak dostat a tak ho saju všemi škvírami, tedy studený vzduch do vytápěné místnosti. Na jedné straně se snažím utěsnit místnost, aby mi tam netáhlo a na druhé straně mi nepotáhnou kamna. Není to až tak dramatické, ale je to třeba brát do úvahy. Jednoznačně externí přívod vzduchu. Je to tzv. primární vzduch a lépe hoří, když je předehříván. Uvažuji, že bych ho vedl pod vodorovnou spalovací komorou. Stejně má být oddělena od podlahy nejlépe vzduchovou mezerou. Tak bych to využil. Ještě uvažuji o přívodu sekundárního vzduchu, ale to až jindy. To bych prosil vysvětlit od QNX, chtělo by to nákres, jaksi mi to nejde si představit dvě proti sobě obrácená J a jak to funguje. Já chtěl vpašovat trubku do dna vodorovné komory tak, aby nasávala část primárního vzduchu, a vyústila do svislého komína, ale v jaké výšce? asi co nejníž.
Ve snaze odstranit časté přikládání chci udělat vyšší přikládací prostor, jestliže přivedu externí vzduch spodem, nic mi v tom nebrání. Jelikož je otvor pro přikládání úzký, tak tam bohužel nemohu cpát křivé větve, ale dlouhé rovné tyčky nebo drobněji nařezané dřevo, aby se svým rozměrem nikde nešprajcovalo a samotížně se posouvalo do ohně. Měl by to být válec, plechový, ne konusový zužující se. Pokud by se dalo topit i drobným materiálem, štěpkou, tak by tvar až tak rozhodující nebyl. Nepočítám ,že by šlo topit poleny.
Bečka má průměr skoro 60cm, takže od okraje bečky doprostřed k vnitřnímu komínu je 30 cm, pokud by tedy díra pro přikládání dřeva byla hned u okraje bečky, tak je to min rozměr vodorovného spalovacího prostoru. A protože vnitřní komín v bečce má být 2x tak dlouhý než vodorovný spalovací prostor. Z toho plyne délka min. 60 cm komína v bečce.
S názorem na přívod externího vzduchu plně souhlasím a bez toho kamna realizovat nebudu. Prozatím sbírám názory, snažím se oddiskutovat možné vylepšovačky ke zvýšení komfortu a až pak se do toho pustím. Udělat nefunkční monstrum mě neláká a následné úpravy už vůbec ne. Musím rozumět tomu co dělám a proč to dělám.
Přívod externího vzduchu zvýší komfort, nebude čoudit do místnosti, ale musí být nad dřevem poklop. To hlavní podle mně je to, že ke spalování 1kg dřeva je třeba 4 až 10m3 vzduchu a ten musím odebírat z vytápěné místnosti. Stejně ten vzduch musím do kamen nějak dostat a tak ho saju všemi škvírami, tedy studený vzduch do vytápěné místnosti. Na jedné straně se snažím utěsnit místnost, aby mi tam netáhlo a na druhé straně mi nepotáhnou kamna. Není to až tak dramatické, ale je to třeba brát do úvahy. Jednoznačně externí přívod vzduchu. Je to tzv. primární vzduch a lépe hoří, když je předehříván. Uvažuji, že bych ho vedl pod vodorovnou spalovací komorou. Stejně má být oddělena od podlahy nejlépe vzduchovou mezerou. Tak bych to využil. Ještě uvažuji o přívodu sekundárního vzduchu, ale to až jindy. To bych prosil vysvětlit od QNX, chtělo by to nákres, jaksi mi to nejde si představit dvě proti sobě obrácená J a jak to funguje. Já chtěl vpašovat trubku do dna vodorovné komory tak, aby nasávala část primárního vzduchu, a vyústila do svislého komína, ale v jaké výšce? asi co nejníž.
Ve snaze odstranit časté přikládání chci udělat vyšší přikládací prostor, jestliže přivedu externí vzduch spodem, nic mi v tom nebrání. Jelikož je otvor pro přikládání úzký, tak tam bohužel nemohu cpát křivé větve, ale dlouhé rovné tyčky nebo drobněji nařezané dřevo, aby se svým rozměrem nikde nešprajcovalo a samotížně se posouvalo do ohně. Měl by to být válec, plechový, ne konusový zužující se. Pokud by se dalo topit i drobným materiálem, štěpkou, tak by tvar až tak rozhodující nebyl. Nepočítám ,že by šlo topit poleny.
Josef lipka: 200mm je ověřený a používaný rozměr, ale možná by stačilo 180mm.
Ty rozměry máš uvedené ve zmíněné knížce, pro začátek je dobré se toho držet.
Poklop ...... asi se pokusím vyfrézovat model pro slévárnu, ale zatím jsem našel náhradu. Žabí klapka je docela použitelné řešení
Ty obrácená J ........je to taková klikatá cesta z ohniště do tahů. Díky tomu dojde k dobrému promixování hořlavých plynů a vzduchu. Když se to do kamen zakomponuje, tak můžeš použít normální ohniště s dvířky a naložit tam větší dávku dřeva na jedno přiložení. Nějaké tenké klacíky a časté přikládání pak nepotřebuješ. Můžeš přikládat polena i štěpku.
Zvětšovat výšku přikládací vertikální komori je riskatní i při spodním přívodu vzduchu to může chytat tah (opačný).
Ty rozměry máš uvedené ve zmíněné knížce, pro začátek je dobré se toho držet.
Poklop ...... asi se pokusím vyfrézovat model pro slévárnu, ale zatím jsem našel náhradu. Žabí klapka je docela použitelné řešení
Ty obrácená J ........je to taková klikatá cesta z ohniště do tahů. Díky tomu dojde k dobrému promixování hořlavých plynů a vzduchu. Když se to do kamen zakomponuje, tak můžeš použít normální ohniště s dvířky a naložit tam větší dávku dřeva na jedno přiložení. Nějaké tenké klacíky a časté přikládání pak nepotřebuješ. Můžeš přikládat polena i štěpku.
Zvětšovat výšku přikládací vertikální komori je riskatní i při spodním přívodu vzduchu to může chytat tah (opačný).
-
josef.lipka
- Příspěvky: 59
- Registrován: 23. 11. 2011, 8:22
To QNX:
Já vím, knihu jsem prošel a mám ji vytištěnou. 100stran. Rozměry kamen a jejich relace také.
Jen je to typicky americká kniha a jejich způsoby. Totiž nějak popsat, ale nevysvětlit, vychválit a nezdůvodnit co a jak, tak, aby jsi stejně musel za autorem, aby ti to postavil. To se mi u nich nelíbí. Už jsem si tím prošel jinde a vím, že se to musí promyslet po našem, sednout, najít si další literaturu a hlavně pochopit.
Pak to vede k tomu, že lidi začnou stavět z nadšení pro věc něco, co nemají promyšleno, nacpou tam co mají po ruce a ono to nefunguje, pochopitelně. Proč se řídit nějakými doporučenými rozměry, když já mám zrovna "trubky 100mm" a přikládat chci zvenku přes "50cm zeď". To nechci zažívat, když to udělám, tak to bude muset fungovat. Proto diskutuji, když chci něco udělat trochu jinak, tzv. vylepšit.
Je jasné, že autoři a jejich klasická realizace RK se nehodí do moderního baráku a proto chce úpravy. Musí to nějak vypadat.
Takže jak dál. Protože takhle dvojité J stále nechápu i žabí dvířka jsem si musel najít, (ale to je v pořádku) navrhuji hodit myšlenky na papír, nafotit a přiložit zde. Já to zkusím udělat také a zkusíme si obhájit své návrhy. Myslím, že to bude tvůrčí a přinosné nejen pro nás.
A co na to QNX?
Já vím, knihu jsem prošel a mám ji vytištěnou. 100stran. Rozměry kamen a jejich relace také.
Jen je to typicky americká kniha a jejich způsoby. Totiž nějak popsat, ale nevysvětlit, vychválit a nezdůvodnit co a jak, tak, aby jsi stejně musel za autorem, aby ti to postavil. To se mi u nich nelíbí. Už jsem si tím prošel jinde a vím, že se to musí promyslet po našem, sednout, najít si další literaturu a hlavně pochopit.
Pak to vede k tomu, že lidi začnou stavět z nadšení pro věc něco, co nemají promyšleno, nacpou tam co mají po ruce a ono to nefunguje, pochopitelně. Proč se řídit nějakými doporučenými rozměry, když já mám zrovna "trubky 100mm" a přikládat chci zvenku přes "50cm zeď". To nechci zažívat, když to udělám, tak to bude muset fungovat. Proto diskutuji, když chci něco udělat trochu jinak, tzv. vylepšit.
Je jasné, že autoři a jejich klasická realizace RK se nehodí do moderního baráku a proto chce úpravy. Musí to nějak vypadat.
Takže jak dál. Protože takhle dvojité J stále nechápu i žabí dvířka jsem si musel najít, (ale to je v pořádku) navrhuji hodit myšlenky na papír, nafotit a přiložit zde. Já to zkusím udělat také a zkusíme si obhájit své návrhy. Myslím, že to bude tvůrčí a přinosné nejen pro nás.
A co na to QNX?
Tož já radši stavím,než přemýšlet nad principem.Teorie je hezká věc,ale praxe je praxe.Oni občas,asi fyzikální zákony nefungují.Disajn je ta poslední věc nakonec.2 kamna byla postavena,to je pro mně směrodatný a stím nabitý zkušenosti.Samozřejmně jsem taky študoval teorii a skouknul několik desítek videjí.
josef.lipka: Já bych řekl, že to co popisuješ nebyl autorův záměr. On toho asi víc neví a tak to do té knihy ani napsat nemohl. Jeho vysvětlení dějů v kamnech považuju za chybné. Je to praktik, který k nějakému výsledku došel stavěním kamen.
Stejně jako ty bych to nejdřív rád pochopil. Proto se do dalších kamen chystám zabudovat minimálně teplotní čidla a tahoměr připojené na datalogger. Měření O2 a CO by se určitě hodilo také, ale v mém měřáku jsou ty čidla už mrtvá a vzhledem k jejich ceně se výměna nevyplatí (raději koupit nový měřák, ale to je cca 20 000Kč).
To nadšené stavění je dobré také, protože i tak se něco naučíš. To byl postup, který jsme použili u krocana. Nejdřív si je postavil on sám, ale nefungovalo to, pak jsem mu tam stavěl druhá kamna já, ale vzhledem k tomu, že nejsou dodělaná, tak vlastně nevíme jak to dopadlo. Naštěstí to nebylo nákladné (jsou z použitého materiálu). Jenom práce je to hodně. Proto bych to chtěl odladit a udělat něco jako stavebnici jádra RK .......pár odlitků z žárobetonu. Možná i nějaké tvarovky z betonu jako komponenty pro stavbu akumulační lavice. Jenže to už znamená výrobu forem a než se do toho pustím, tak to musí být odladěné. To už je příklad, kde metodu pokus/omyl používat nechci. Jenom stále váhám, jestli ponechat vertikální přikládání, nebo to kompletně přepracovat na to klasické přikládání. To je dost základní rozhodnutí. Druhé rozhodnutí je na druhém konci kamen. Původní RK, to je jistota kondenzace a nemožnost legálního řešení (kominíka by z toho trefilo). Klasický komín zase RK posune od původní myšlenky úplně jinam ........když se předělají oba konce kamen, tak už to původnímu řešení nebude moc podobné.
Myšlenku na papír/focení/hodit sem ......... to můžeš, ale já to budu rovnou modelovat v 3D a nějakou dobu mi to potrvá. Mám rozestavěná 2 kamna (nejsou raketová) a ještě spoustu dalších věcí, tak se k tomu teď nedostanu.
krocan: fyzikální zákony fungují velice dobře ............ a ty druhá kamna postavená vlastně ještě nejsou. Je hotové samotné jádro a to ještě ne úplně, takže bych to považoval tak za 1/4 kamen.
Stejně jako ty bych to nejdřív rád pochopil. Proto se do dalších kamen chystám zabudovat minimálně teplotní čidla a tahoměr připojené na datalogger. Měření O2 a CO by se určitě hodilo také, ale v mém měřáku jsou ty čidla už mrtvá a vzhledem k jejich ceně se výměna nevyplatí (raději koupit nový měřák, ale to je cca 20 000Kč).
To nadšené stavění je dobré také, protože i tak se něco naučíš. To byl postup, který jsme použili u krocana. Nejdřív si je postavil on sám, ale nefungovalo to, pak jsem mu tam stavěl druhá kamna já, ale vzhledem k tomu, že nejsou dodělaná, tak vlastně nevíme jak to dopadlo. Naštěstí to nebylo nákladné (jsou z použitého materiálu). Jenom práce je to hodně. Proto bych to chtěl odladit a udělat něco jako stavebnici jádra RK .......pár odlitků z žárobetonu. Možná i nějaké tvarovky z betonu jako komponenty pro stavbu akumulační lavice. Jenže to už znamená výrobu forem a než se do toho pustím, tak to musí být odladěné. To už je příklad, kde metodu pokus/omyl používat nechci. Jenom stále váhám, jestli ponechat vertikální přikládání, nebo to kompletně přepracovat na to klasické přikládání. To je dost základní rozhodnutí. Druhé rozhodnutí je na druhém konci kamen. Původní RK, to je jistota kondenzace a nemožnost legálního řešení (kominíka by z toho trefilo). Klasický komín zase RK posune od původní myšlenky úplně jinam ........když se předělají oba konce kamen, tak už to původnímu řešení nebude moc podobné.
Myšlenku na papír/focení/hodit sem ......... to můžeš, ale já to budu rovnou modelovat v 3D a nějakou dobu mi to potrvá. Mám rozestavěná 2 kamna (nejsou raketová) a ještě spoustu dalších věcí, tak se k tomu teď nedostanu.
krocan: fyzikální zákony fungují velice dobře ............ a ty druhá kamna postavená vlastně ještě nejsou. Je hotové samotné jádro a to ještě ne úplně, takže bych to považoval tak za 1/4 kamen.
když už tady píšete o měření CO.. nechcete někdo měřák? mobilní, malý pro autoservisy cca 20let starý.. já ho kupoval před lety za zlomkovou cenu 20000, teď už mě tady překáží a zabírá místo .. nechal bych to třeba za třetinu.. to jen že tady o tom je zmínka, jinak samozřejmě vím, kde je inzerce, ale do tohohle fora to nepatří, tak to sem dávat nebudu.. tak se omlouvam..
věčný rýpal,který musí mít poslední slovo, odpůrce low-cost zařízení končících v naprosté většině případů v hromadě šrotu
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
uživatelé hýbátek, kteří mají z mých příspěvků celoživotní trauma nechť si mé příspěvky VYPNOU
Jj je to pořád prototyp.Příští rok se koupí ohebná truba do zadu a uvidí se.Myslím,že jsem schořel na těch trubkách,ty první kamna by asi jeli.Já tam měl ten bojler a uvnitř azbestovou trubku jako komín,bohužel praskla,nejspíš byla mokrá.
-
josef.lipka
- Příspěvky: 59
- Registrován: 23. 11. 2011, 8:22
Autora jsi vystihl, vlastně můžeme být rádi, že to dal na papír.
Výsledky měření by mně moc zajímaly a nejdou měřáky půjčit. Nezištní lidi se ještě najdou.
Já to nadšené stavění nezatracuji, od koho bychom se učili než od nadšenců, bohužel na jejich chybách. To přijde až líto nad vynaloženou prací, ztrátou iluzí. Ale díky za nadšence.
Žárobeton, už jsem se na něho díval dřív a výroba tvarovek je výborný nápad. Nechce se mi do drahých kouřovodů, které zreziví a to určitě a bude to držet jen cob. Sice instruktor (Jensen) kolem kouřovodů dával písek do cobu, kolik snese, ale i tak. Do tvarovek půjdu.
Původně jsem žárobeton chtěl na základnu pod sud.
Já jdu jednoznačně do vertikálního přikládání. Takhle jsem viděl vylepšovačku kamen Petra na metrová polena. Sundal kulatou plotýnku shora, v kamnech odstranil šamotovou příčku, aby se poleno dostalo až nad rošt a celé to přikryl válcem, utěsněným k rámu plotny. Nebudu pořád lítat přikládat, zvlášť když to bude v RK hořet jako papír.
Teď jsem hledal průměr kouřovodu k výkonu kamen (závisí také na tahu komína, teplotě výstupních spalin aj.).Takže asi takhle, 5kW zpravidla 120mm, 8kW asi 130mm, 10kW asi 150mm a pro kamna 14 – 20kW jsem našel průměr 200mm, což by odpovídalo našim RK.
Já mám vypočítané ztráty na chalupě něco přes 10kW a pro vytápění dvou místností mám vypočteno (na internetu) 3+2 kW, takže začínám uvažovat o zmenšení rozměrů RK pro tento případ. Také je chci postavit do skleníku, rovněž menší. Mám obavy, jestli RK nefungují jen pro doporučované rozměry a odchýlení přinese jen potíže.
Ke komínu jsem se v diskusi ještě nedostal, tam cítím také problémy, kvůli nízké teplotě výstupních plynů. Kondenzace mně nenapadla, dík za myšlenku. K její minimalizaci používat suché dřevo, to je jasné. Důležité je na to upozornit. V knize napsáno, že vzniká creosot, co to je? Překlad to nebere. Vzniká kondenzát. Směs kyseliny sírové a uhličité? Nebo ještě něco jiného?
Tím, že teplota výst. plynů by měla být nízká (jako u plynových kondenzačních kamen) bude se snižovat objem spalin a rychlost jejich proudění. Tedy mohl by se průběžně snižovat průměr kouřovodu (což normy u kouřovodů nedovolují). Ale pro zaústění do klasického starého komína, 15x15cm by neměl být problém. Kominíci mají furt problém, dneska bez vyvložkování ani ránu. Chalupa je 100roků stará, nepojištěná a když shoří, tak mi stejně nikdo nic nedá a hasiče volat nebudu. Bude prostor na novou a dostanu max pokutu 25tis. když je zavolá aktivní soused.
Jasně, já to taky nebudu kreslit hned, je na celá zima za dlouhých večerů. 3D neumím. A taky mám zájmů, že nestíhám.
Bývalý spolužák z průmky mi slíbil, že to spočítá, ale čeká na zimu stejně jako my.
Výsledky měření by mně moc zajímaly a nejdou měřáky půjčit. Nezištní lidi se ještě najdou.
Já to nadšené stavění nezatracuji, od koho bychom se učili než od nadšenců, bohužel na jejich chybách. To přijde až líto nad vynaloženou prací, ztrátou iluzí. Ale díky za nadšence.
Žárobeton, už jsem se na něho díval dřív a výroba tvarovek je výborný nápad. Nechce se mi do drahých kouřovodů, které zreziví a to určitě a bude to držet jen cob. Sice instruktor (Jensen) kolem kouřovodů dával písek do cobu, kolik snese, ale i tak. Do tvarovek půjdu.
Původně jsem žárobeton chtěl na základnu pod sud.
Já jdu jednoznačně do vertikálního přikládání. Takhle jsem viděl vylepšovačku kamen Petra na metrová polena. Sundal kulatou plotýnku shora, v kamnech odstranil šamotovou příčku, aby se poleno dostalo až nad rošt a celé to přikryl válcem, utěsněným k rámu plotny. Nebudu pořád lítat přikládat, zvlášť když to bude v RK hořet jako papír.
Teď jsem hledal průměr kouřovodu k výkonu kamen (závisí také na tahu komína, teplotě výstupních spalin aj.).Takže asi takhle, 5kW zpravidla 120mm, 8kW asi 130mm, 10kW asi 150mm a pro kamna 14 – 20kW jsem našel průměr 200mm, což by odpovídalo našim RK.
Já mám vypočítané ztráty na chalupě něco přes 10kW a pro vytápění dvou místností mám vypočteno (na internetu) 3+2 kW, takže začínám uvažovat o zmenšení rozměrů RK pro tento případ. Také je chci postavit do skleníku, rovněž menší. Mám obavy, jestli RK nefungují jen pro doporučované rozměry a odchýlení přinese jen potíže.
Ke komínu jsem se v diskusi ještě nedostal, tam cítím také problémy, kvůli nízké teplotě výstupních plynů. Kondenzace mně nenapadla, dík za myšlenku. K její minimalizaci používat suché dřevo, to je jasné. Důležité je na to upozornit. V knize napsáno, že vzniká creosot, co to je? Překlad to nebere. Vzniká kondenzát. Směs kyseliny sírové a uhličité? Nebo ještě něco jiného?
Tím, že teplota výst. plynů by měla být nízká (jako u plynových kondenzačních kamen) bude se snižovat objem spalin a rychlost jejich proudění. Tedy mohl by se průběžně snižovat průměr kouřovodu (což normy u kouřovodů nedovolují). Ale pro zaústění do klasického starého komína, 15x15cm by neměl být problém. Kominíci mají furt problém, dneska bez vyvložkování ani ránu. Chalupa je 100roků stará, nepojištěná a když shoří, tak mi stejně nikdo nic nedá a hasiče volat nebudu. Bude prostor na novou a dostanu max pokutu 25tis. když je zavolá aktivní soused.
Jasně, já to taky nebudu kreslit hned, je na celá zima za dlouhých večerů. 3D neumím. A taky mám zájmů, že nestíhám.
Bývalý spolužák z průmky mi slíbil, že to spočítá, ale čeká na zimu stejně jako my.
josef.lipka:
Nevím kdo potřebný měřák má, ale třeba by se někde půjčit dal. Zatím jsem po tom nepátral.
Plechové trubky ...........jasně, bude to reznout jako ďas. Někdo doporučoval 1/4" silnou stěnu
Hmm, podílel jsi se na stavbě těch RK v lesní školce v PermaLotu, nebo někde jinde?
Topeniště ........ a to já si zase raději udělám pořádné regulovatelné topeniště a v jedné dávce do něj naložím třeba 10-20kg dřeva. Pořád přikládat se mi také nechce
Průměr kouřovodů .........ty údaje jsou pro komín s normálním tahem a ne pro nějaký "výfuk", který se u RK používá.
Kondenzace ..........suché dřevo je samozřejmost, ale i když bude vysušené na 0%, tak ti jeho spalováním nějaká voda stejně vznikne! Vzniká tam i dřevní ocet (hlavně kyselina octová, nějaký ten metanol, aceton a pod.) a dřevní dehet (fenolické sajrajty a spol). Kondenzovat by to raději nemělo .......ale u RK to kondenzuje běžně, protože se to s tím ochlazováním spalin dost přehání. Čistě teoreticky .....když se podaří dosáhnout dokonalého spalování, tak z komína nepůjde skoro nic jiného než CO2 a H2O ......ale tak ideální to zase není.
Žárobetonové tvarovky tu stavbu hodně usnadní a životnost by to mělo také dost prodloužit. Navíc se "CNC-betonováním" tak trochu živím a mám potřebné vybavení a zkušenosti. Dokonce jsem už zkoušel i nějaké vlastní žárobetony pro méně náročné použití (pod ten sud bych se to použít nebál,ale na spalovací komuru bych už raději žárobeton koupil)
Nevím kdo potřebný měřák má, ale třeba by se někde půjčit dal. Zatím jsem po tom nepátral.
Plechové trubky ...........jasně, bude to reznout jako ďas. Někdo doporučoval 1/4" silnou stěnu
Hmm, podílel jsi se na stavbě těch RK v lesní školce v PermaLotu, nebo někde jinde?
Topeniště ........ a to já si zase raději udělám pořádné regulovatelné topeniště a v jedné dávce do něj naložím třeba 10-20kg dřeva. Pořád přikládat se mi také nechce
Průměr kouřovodů .........ty údaje jsou pro komín s normálním tahem a ne pro nějaký "výfuk", který se u RK používá.
Kondenzace ..........suché dřevo je samozřejmost, ale i když bude vysušené na 0%, tak ti jeho spalováním nějaká voda stejně vznikne! Vzniká tam i dřevní ocet (hlavně kyselina octová, nějaký ten metanol, aceton a pod.) a dřevní dehet (fenolické sajrajty a spol). Kondenzovat by to raději nemělo .......ale u RK to kondenzuje běžně, protože se to s tím ochlazováním spalin dost přehání. Čistě teoreticky .....když se podaří dosáhnout dokonalého spalování, tak z komína nepůjde skoro nic jiného než CO2 a H2O ......ale tak ideální to zase není.
Žárobetonové tvarovky tu stavbu hodně usnadní a životnost by to mělo také dost prodloužit. Navíc se "CNC-betonováním" tak trochu živím a mám potřebné vybavení a zkušenosti. Dokonce jsem už zkoušel i nějaké vlastní žárobetony pro méně náročné použití (pod ten sud bych se to použít nebál,ale na spalovací komuru bych už raději žárobeton koupil)
-
josef.lipka
- Příspěvky: 59
- Registrován: 23. 11. 2011, 8:22
Já jsem se podílel až na úpravě RK v lesní školce v Permalotu. Nefungovala dobře, tak jsme do akumulační částí dávali trubky o větším průměru (160) a zkracovali vodorovnou spalovací část. Měl ji 80cm dlouhou! Protože vedla přes zeď z balíku slámy. Jak to dopadlo nevím, ale zapálení jsem se dočkal a nakonec zdá se i pochopil, jak RK fungují.
Je otázka při jaké teplotě kondenzát vzniká a podle toho udělat RK, aby výstupní teplota spalin byla vyšší. Tedy jak velká akumulační část by měla být? V knize je napsáno až 7m trub a hmota 3 tuny nebo objem 3m3 (nevím, podívám se). Ale pokud RK špatně hoří, tak aku prostor dále snižuje teplotu pod kondenzační hranici. Na konec aku části uvažuji dát kameninové, glazurované trubky, odolné chemickým vlivům. Vzduch také vždy obsahuje vodu, takže bude i ve spalinách.
Úvaha. Teoreticky, když snížím teplotu výst plynů na teplotu okolní, tz. stejnou jako je nasávaný vzduch do RK, tak by měla být rychlost proudění stejná na vstupu i výstupu (při stejném průřezu). Jestliže potřebuji až 10m3 na spálení 1kg dřeva za hodinu, tak bych z toho měl něco vypočítat. Alespoň rychlost proudění nasávaného vzduchu. Pro výkon 20kW musím spálit 5kg dřeva za hodinu, tj až 50m3 vzduchu. Děleno 3600 a vyjde 14litrů vzduchu za vteřinu. Při vstupu 15x15cm průřezu to odpovídá rychlosti 60cm/sec. V ten moment to nedokážu posoudit, ale zdá se to dost. Takhle by měly RK táhnout. Počítal jsem s max hodnotou množství vzduchu, teoreticky stačí 4m3, takže by to mělo být od 24 do 60cm/sec.
Jak je to na výstupu, když spaliny zvýší svůj objem v závislosti na teplotě dáme příště.
Je otázka při jaké teplotě kondenzát vzniká a podle toho udělat RK, aby výstupní teplota spalin byla vyšší. Tedy jak velká akumulační část by měla být? V knize je napsáno až 7m trub a hmota 3 tuny nebo objem 3m3 (nevím, podívám se). Ale pokud RK špatně hoří, tak aku prostor dále snižuje teplotu pod kondenzační hranici. Na konec aku části uvažuji dát kameninové, glazurované trubky, odolné chemickým vlivům. Vzduch také vždy obsahuje vodu, takže bude i ve spalinách.
Úvaha. Teoreticky, když snížím teplotu výst plynů na teplotu okolní, tz. stejnou jako je nasávaný vzduch do RK, tak by měla být rychlost proudění stejná na vstupu i výstupu (při stejném průřezu). Jestliže potřebuji až 10m3 na spálení 1kg dřeva za hodinu, tak bych z toho měl něco vypočítat. Alespoň rychlost proudění nasávaného vzduchu. Pro výkon 20kW musím spálit 5kg dřeva za hodinu, tj až 50m3 vzduchu. Děleno 3600 a vyjde 14litrů vzduchu za vteřinu. Při vstupu 15x15cm průřezu to odpovídá rychlosti 60cm/sec. V ten moment to nedokážu posoudit, ale zdá se to dost. Takhle by měly RK táhnout. Počítal jsem s max hodnotou množství vzduchu, teoreticky stačí 4m3, takže by to mělo být od 24 do 60cm/sec.
Jak je to na výstupu, když spaliny zvýší svůj objem v závislosti na teplotě dáme příště.
josef.lipka: Pozor! Pokud spaliny ochladíš až na teplotu nasávaného vzduchu, tak tah bude rovný 0 a rychlost proudění bude také rovná 0 ( při nerovnoměrném rozložení teplot v dlouhém komíně to platit nebude, ale u krátkého "výfuku" ano). Mé tvrzení je sice v rozporu s tím co je napsané v knize, ale stále si stojím za tím, že tah kamen je tvořený rozdílnou hustotou chladného vstupujícího vzduchu a horkých spalin na výstupu. Počítat se to pak dá jako spojené nádoby (a také se to tak u normálních kamen počítá).
Jak jste dokázali zkrátit ten vodorovný tah? Vžydť to stále prochází skrz tlustou stěnu ze slámy? Já jsem ty RK v lesní školce v provozu nikdy neviděl, tak nevím jak moc fungují.
Jak jste dokázali zkrátit ten vodorovný tah? Vžydť to stále prochází skrz tlustou stěnu ze slámy? Já jsem ty RK v lesní školce v provozu nikdy neviděl, tak nevím jak moc fungují.
-
josef.lipka
- Příspěvky: 59
- Registrován: 23. 11. 2011, 8:22
Myslím, že fotky na jejich stránkách budou. Zvenku se sekyrou, motykou aj. odstranila sláma a ztenčila se zeď, pak se omítla hliněnou omítkou. Ta sláma je na soklu z kamení, ten se taky ztenčil a předělal se vstup kamen. Už nevím o kolik to bylo, tak 20cm. Mně se to zdálo málo a navrhoval jsem ještě zkrátit a zešikmit přikládací část, ale Jensen na to nepřistoupil. Trval na svislé části, kvůli samotížnému přikládání. Pak jsem s jeho svolením zapálil papír v otvoru pro čištění hned za bečkou a místo komínem šel dým dopředu k místu přikládání. Díky tomu jsem pochopil jak to funguje. Prostě horké spaliny hledají místo, kudy mohou stoupat nahoru a nejbližší byla bečka. A jak se rozeženou nahoru a nemají kam, jsou nuceny klesat a dostanou se až na výstup. Proč vytlačovat studený vzduch z aku prostoru, kde je vodorovná trubka. To bych musel zapálit až na konci, kde je svislý komín. Jensen to nesl dost nelibě, že to kouřilo předem a kusem lepenky a několikerým máchnutím změnil směr spalin a pak to normálně hořelo, ale jak dobře nevím, v poledne jsem musel odjet. Ale byla do obrovská zkušenost, vidět a vědět jak se to dělá.
K tomu tahu bych připočítal komínový efekt, daný výškou komínu a rozdílem atmosférického tlaku. Ale stačí inverze nebo nevhodnákonstrukce kamen, místa, kde se může držet studený vzduch a s tím si neporadí ani komínový efekt, ani tlak horkých spalin. Pak to kouří vstupem ven. Proto chci udělat aku prostor trochu jinak, jako šroubovici kolem tenké stěny, příčky, a vytápět tak dvě místnosti. Bečka v obýváku, polovina aku prostoru v ložnici a přikládání z chodby, kvůli čistotě. Čili svislý aku prostor, obložený kachlemi nebo čedičovými deskami. Ubere to do 30cm z místnosti a bude to nějak vypadat. Taková hřející stěna. Nechci se válet na tvrdé hliněné lavici, jednak se brzy ušpiní, znám se, a jak ji čistit, to abych ji pořád natíral. Nebude tam dlouhá vodorovná část trubek, která nepodporuje odtah spalin a musí být protlačována tlakem horkých spalin, který vzniká ve vertikálním spalovacím prostoru, tedy vnitřním komínu v bečce. Slibuji si od tohoto řešení zlepšení odtahu spalin.
No nevím, jestli nasávám vzduch, tak stejné množství musí i vycházet. Spíš, jestli tah bude 0, tak to ani nic sát nebude a zhasnou kamna (pokud by vůbec hořela) a pak nic proudit ven nebude. Pokud ale bude hořet, tak to musí nasávat i vyfukovat. Možná bych to přirovnal k čerpadlu, kde díky ztrátám na potrubí je nulová výtlačná výška. Lépe asi k ventilátoru, který vytváří tlak vzduchu, ale kvůli ztrátám bude z komína funět vzduch stejnou rychlostí s jakou ho nasávám.
Je jasné, že hustota horkých spalin je menší než hustota nasávaného vzduch a tak valí nahoru. To může ve vnitřním komínu a jak valí nahoru, dole vzniká podtlak, kterým se nasává vzduch, čím větší teplota a vyšší vnitřní komín, tím rychleji mohou spaliny valit nahoru a tím větší podtlak vytvoří a lépe budou kamna táhnout. Musí se rozběhnout nahoru, aby nebylo cesty zpět a mohly se tlačit dolů kolem pláště bečky , což jim moc dobře nedělá, stejně jako vodorovná část aku prostoru.
K tomu tahu bych připočítal komínový efekt, daný výškou komínu a rozdílem atmosférického tlaku. Ale stačí inverze nebo nevhodnákonstrukce kamen, místa, kde se může držet studený vzduch a s tím si neporadí ani komínový efekt, ani tlak horkých spalin. Pak to kouří vstupem ven. Proto chci udělat aku prostor trochu jinak, jako šroubovici kolem tenké stěny, příčky, a vytápět tak dvě místnosti. Bečka v obýváku, polovina aku prostoru v ložnici a přikládání z chodby, kvůli čistotě. Čili svislý aku prostor, obložený kachlemi nebo čedičovými deskami. Ubere to do 30cm z místnosti a bude to nějak vypadat. Taková hřející stěna. Nechci se válet na tvrdé hliněné lavici, jednak se brzy ušpiní, znám se, a jak ji čistit, to abych ji pořád natíral. Nebude tam dlouhá vodorovná část trubek, která nepodporuje odtah spalin a musí být protlačována tlakem horkých spalin, který vzniká ve vertikálním spalovacím prostoru, tedy vnitřním komínu v bečce. Slibuji si od tohoto řešení zlepšení odtahu spalin.
No nevím, jestli nasávám vzduch, tak stejné množství musí i vycházet. Spíš, jestli tah bude 0, tak to ani nic sát nebude a zhasnou kamna (pokud by vůbec hořela) a pak nic proudit ven nebude. Pokud ale bude hořet, tak to musí nasávat i vyfukovat. Možná bych to přirovnal k čerpadlu, kde díky ztrátám na potrubí je nulová výtlačná výška. Lépe asi k ventilátoru, který vytváří tlak vzduchu, ale kvůli ztrátám bude z komína funět vzduch stejnou rychlostí s jakou ho nasávám.
Je jasné, že hustota horkých spalin je menší než hustota nasávaného vzduch a tak valí nahoru. To může ve vnitřním komínu a jak valí nahoru, dole vzniká podtlak, kterým se nasává vzduch, čím větší teplota a vyšší vnitřní komín, tím rychleji mohou spaliny valit nahoru a tím větší podtlak vytvoří a lépe budou kamna táhnout. Musí se rozběhnout nahoru, aby nebylo cesty zpět a mohly se tlačit dolů kolem pláště bečky , což jim moc dobře nedělá, stejně jako vodorovná část aku prostoru.